Na 27. června, tedy krásný počátek léta, připadá už 40 let Světový den rybářství. Cílem oslavě koníčku i profese je zvýšit povědomí o jeho důležitosti, udržitelnosti a také dopadu na planetu. Nejde totiž zdaleka jen o zásobování lidí rybami. Součástí je také ochrana mořských ekosystémů a kontrola rybí populace. Zkrátka dbaní na to, aby tu s námi ryby byly i nadále.
Pod OSN
Světový den rybářství, respektive chovu ryb vůbec, byl takto určen už v roce 1985. S přelomem milénia získal v roce 2001 dokonce oficiální záštitu OSN. Primárním cílem není oslava výlovu, ale spíš osvěta stran toho, o čem rybářství vlastně je. Tedy že sedět s udicí u vody a čekat, „až zaberou“, je jen drobounký střípek v mozaice udržování rybích populací.
Celosvětový systém
Ryby a spojené profese hrají zcela klíčovou roli v životním stylu celé planety. Jde o obživu pro miliony lidí, ať už přímo skrze rybu na talíři, nebo profese s nimi spojené. Jedná se také o zdroj obživy pro další živočišné druhy, rybářství má tak za cíl udržovat v plné funkčnosti jednu z vrstev potravního řetězce celé planety.
Cíle oslavy
Udržitelné praktiky rybolovu, na které Světový den upozorňuje, znamenají osvětu v riziku nadměrného lovu i neefektivních praktik. Obojí dopadá na sladkovodní i mořské ekosystému. Sem tedy spadá apel na vlády i další orgány za prosazení rybolovných kvót, pronásledování nelegálního lovu a minimalizace ekologických dopadů.
Jako horníci
Podobně jako se poznávají horníci skrze pozdrav: „Zdař bůh.“ zdraví se rybáři: „Petrův zdar.“ Patronem rybářů je odjakživa svatý Petr (ano, ten, co v tolika vtipech hlídá nebeskou bránu). Narodil se v Betsaidě jako syn rybáře a od něj také pochází rybářský prsten, jedna z insignií úřadujícího papeže římskokatolické církve.
Rybářství u nás
První spolky sportovního rybaření se u nás datují do konce 19. století. V roce 1873 vznikl spolek v Opravě, v dalších letech třeba v Ronově pod Doubravou. Počátkem 20. století už vznikaly desítky menších či větších lokálních organizací. Nejznámější První rybářský klub v Praze byl založen roku 1886.
Nešlo přitom o nijak bezvýznamnou aktivitu. Právě v Prvním klubu se objevily významné osoby jako prezident Masaryk, šlechtici Ferdinand Lobkowicz či Bedřich Schwarzenberg. Nelze zapomínat ani na něžné pohlaví, zde představované světoznámou zpěvačkou Emmou Destinovou.
O aktivitách těchto skupin informovaly jak obecné noviny, tak i jejich vlastní plátky. Vznikl tak Rybářský věstník, později Rybářské listy. Dnes vychází například časopis Rybářství, který na jejich dlouholetou tradici navazuje.
Sjednocení na národní úrovní
S rostoucím počtem jednotlivých spolků rostla touha i praktická potřeba nějakého sjednocení. To by také znamenalo větší společenskou i hospodářskou sílu. To nastalo až v roce 1957, kdy se sloučila Jednota rybářů v Praze a žilinský Jednotny zväz rybárov. Světlo světa tak spatřil Československý svaz rybářů. V momentě vzniku šlo o soubor 409 lokálních organizací a 78 767 členů.
Další sjednocování i rozdělování reagovalo na politické i místní podmínky, například rozdělení Československa. Dnes tak existuje celostátní orgán a územní svazy s místními organizacemi.
