Když venku buší provazy deště a na okno dopadá kapka za kapkou, taky dumáte nad tím, kdy vyrazíte do lesa na houby? Možná vás zklameme, oblíbená tuzemská pochoutka totiž k pořádnému úlovku v košíku potřebuje po deštivých dnech trochu více času. Za jak dlouho je reálné, že v lese bude opravdu co sbírat a narazíte na nějaké hřiby?
Součin vlhkosti a teploty
Dobře, není to tak úplně pravda, respektive nemusí. Doba potřebná k objevení hub v lese totiž závisí na svou faktorech, konkrétně vlhkosti a teplotě. Základem je pak ještě vhodná půda, protože v některých lesech lidově řečeno „nenajdete ani prašivku“.
Za běžných podmínek a bez extrémů trvá houbám asi dvanáct dní, než o sobě po dešti dají vědět. Což je rozhodně déle než si většina lidí mysli. Při intenzivním nebo delším dešti, solidní vlhkosti vzduchu a adekvátní teplotě to může být už za týden. Stále ale nejde o nižší jednotky dnů.
Otázka teploty
Stran teploty potřebují houby něco jako program. Svědčí jim totiž, když je večer a v noci aspoň deset nad nulou a před den zase teploměr nepřekročí pětadvacet. Lesní houby potřebují času trochu víc, na pomezí lesa a louky je můžete najít o něco dříve.
Nejlepší podmínky jsou obecně konstantní, tedy bez zvláštních výkyvů a extrémů. Rozhodně ale nemá smysl vyrážet do lesa hned po dešti. Tedy aspoň v případě izolované epizody. Pokud je bouřkové nebo přeháňkové období už déle jak týden, najdete v lese výsledky předchozích srážek. Například hřiby se objevují 8-12 dní po dešti. Jestli ale předtím dlouho nepršelo, potrvá jim to klidně 4 týdny.
Něco opravdu hned
Několik hodin po dešti můžete ale najít populární ucho Jidášovo nebo bolcovitku. Pozor, není to tak, že by na kmenech nebo větvích rostlo tak rychle. Jen se vláhou „nafoukne“ poté, co kompletně seschne a na kůře ho nezahlédnete. Dosti podobně je na tom špička obecná, která v trávě není moc vidět, po dešti se ale nafoukne.
Kam u nás za úlovkem?
Tady pozor na klasicky hledací paradox. Když se o nějakém místě doví více lidí, asi se jich tam také víc sejde a někdo vždycky „ostrouhá“. Naše houbařská sezóna trvá od července do září, takže kalendářně je za rohem.
Ulice se vrací s novými příběhy, zvraty i postavami, které zasáhnou do děje
Brdy a Dobříšsko
Brdy jsou populární místo na hřiby hlavně pro Střední Čechy, Pražáky a ty z Plzně. Většinou najdete hřiby hnědé, žlutomasé a smrkové. Dále vám do košíku přibydou klouzci, kozáci a křemenáči. Většina houbařů si to rychle namíří do míst kolem Hostomic a přírodního parku Hřebeny.
Rájem pro milovníky hub je také Dobříšsko, lidé jezdí k Voznici, do okolí Kozích Hor nebo lesů kolem hájovny u Višňové.
Kraj Vysočina
Ta je skutečně vyhlášeným regionem pro náš národní turistický sport. Krom klasiky v podání hřibu hnědého, dubového, smrkového a babek tu celkem spolehlivě narazíte na bedly, stejně tak muchomůrku růžovku. Nezklame určitě ani přírodní park Melechov, místa u Dalešické přehrady nebo Balinské údolí u Velkého Meziříčí.
Jižní Morava a Brno
Nesmíme zapomenout ani na tento region. Spolehlivou lokalitou je Bukovina, Babice nad Svitavou, Sentářovo nebo Ostrov u propasti Macocha. Houbám se výborně daří ve Ždánickém lese, v okolí Šumné a u Vranova nad Dyjí.
Mateřství jako horská dráha: Vanda z Ulice zapomene dceru v taxíku, Luděk se stane tátou roku
Zdroje: KudyZNudy, LivingPrima, Blesk
