První černošský prezident JAR: Nelson Mandela byl odsouzen na doživotí, poté se stal tváří boje proti apartheidu

Jako slavná osobnost je Nelson Mandela skloňován velmi často, ne vždy je však jasná jeho historická role. Byl prvním černošským prezidentem zvoleným v prvních svobodných volbách za historii Jihoafrické republiky. Především šlo ale o bojovníka proti apartheidu, tedy politice rasové segregace.

Symbol boje a odporu

Stal se tváří odporu proti apartheidu, tedy rasové segregaci na jihu Afriky. Ve vězení strávil dohromady 27 let, šest měsíců a šest dní. Když se v roce 1990 dostal konečně na svobodu, nevolal po pomstě. O tři roky později obdržel Nobelovu cenu míru.

Celosvětová kampaň

Jeho dlouhodobé věznění po zatčení na základě tipu agenta CIA budilo opakovaně celosvětové protestní akce. V té době byl považován za nebezpečného komunistického povstalce, který mohl být rizikem i pro Západ. Dle dostupných statistik byl také smutným rekordmanem politického věznění.

Africký národní kongres

Jako vzdělaný, a hlavně úspěšný advokát se v polovině 40. let minulého století dostal do čela černošského Afrického národního kongresu (ANC). V roce 1952 byl zvolen jeho místopředsedou, spoluúčast na jedné z raných protirežimních akcí mu tehdy vynesla i první vězení.

Masakr v Sharpeville

V březnu roku 1960 došlo k masakru, při kterém policie v Sharpeville zabila 69 lidí. Právě Mandela se pak stal hlavním organizátorem kampaně odporu. ANC byl o rok později zakázán, on se však podílel na založení tzv. Kopí národa, což byla jeho bojová složka. Ve stejném čase přešel do ilegality a ze zahraničí organizoval bojové akce proti režimu v JAR.

Zatčení a odsouzení

Zatčen byl v srpnu 1962, když se po několika měsících za hranicemi vracel do vlasti. V říjnu téhož roku byl odsouzen na pět let žaláře za podněcování ke stávce a také ilegální opuštění státu. Pak však přišel nový proces, tzv. Rivonia podle sídla bojových akcí ANC. Ten trval od listopadu 1963 do června 1964.

Spolu s dalšími pěti vedoucími členy ANC byl Mandela odsouzen na doživotí. Obžaloba zahrnovala údajnou velezradu a ještě 193 sabotáží.

Mohlo by vás zajímat:

Cestování vlakem po Česku: Letní jízdenka, krajské tarify a trasy, na kterých ušetříte nejvíc

Na ostrově Robben

Prvních 18 let věznice strávil Mandela na ostrově Robben kousek od Kapského Města. Byl v malé cele bez lůžka, jeho žena Winnie ho mohla vidět jen jednou za šest měsíců. Ve svých pamětech právník popsal fyzické napadání i pokusy jihoafrické tajné služby o zabití.

V roce 1980 spustil Oliver Tampo celosvětovou kampaň pod názvem Osvoboďte Nelsona Mandelu. To zažehlo protestní akce napříč celým světem. O dva roky později se Mandela dočkal převozu do lepší věznice u Kapského města, o šest let později do ještě lepšího zařízení.

Na svobodě

Z vězení byl propouštěn v únoru 1990 po nástupu Frederika de Klerka do prezidentského křesla. Bylo mu 72 let. V červenci 1991 stanul v čele ANC, který se stal z bojové skupiny silnou politickou stranou. On sám se pak veřejně zřekl jakýchkoli snah o ozbrojený boj.

V květnu 1994 ho po prvních svobodných volbách v zemi přivítala funkce hlavy státu a stal se historicky prvním prezidentem tmavé pleti v dějinách JAR. V úřadu byl do roku 1999. Zemřel 5. prosince 2013 ve věku 95 let na komplikace spojené s plicní infekcí.

Mohlo by vás zajímat:

Retro hry, které nás vytáhly ven a dnešní děti je neznají: Guma, panák, přebírání provázku, cvrnkání kuliček i Krvavé koleno