Jako slavná osobnost je Nelson Mandela skloňován velmi často, ne vždy je však jasná jeho historická role. Byl prvním černošským prezidentem zvoleným v prvních svobodných volbách za historii Jihoafrické republiky. Především šlo ale o bojovníka proti apartheidu, tedy politice rasové segregace.
Symbol boje a odporu
Stal se tváří odporu proti apartheidu, tedy rasové segregaci na jihu Afriky. Ve vězení strávil dohromady 27 let, šest měsíců a šest dní. Když se v roce 1990 dostal konečně na svobodu, nevolal po pomstě. O tři roky později obdržel Nobelovu cenu míru.
Celosvětová kampaň
Jeho dlouhodobé věznění po zatčení na základě tipu agenta CIA budilo opakovaně celosvětové protestní akce. V té době byl považován za nebezpečného komunistického povstalce, který mohl být rizikem i pro Západ. Dle dostupných statistik byl také smutným rekordmanem politického věznění.
Africký národní kongres
Jako vzdělaný, a hlavně úspěšný advokát se v polovině 40. let minulého století dostal do čela černošského Afrického národního kongresu (ANC). V roce 1952 byl zvolen jeho místopředsedou, spoluúčast na jedné z raných protirežimních akcí mu tehdy vynesla i první vězení.
Masakr v Sharpeville
V březnu roku 1960 došlo k masakru, při kterém policie v Sharpeville zabila 69 lidí. Právě Mandela se pak stal hlavním organizátorem kampaně odporu. ANC byl o rok později zakázán, on se však podílel na založení tzv. Kopí národa, což byla jeho bojová složka. Ve stejném čase přešel do ilegality a ze zahraničí organizoval bojové akce proti režimu v JAR.
Zatčení a odsouzení
Zatčen byl v srpnu 1962, když se po několika měsících za hranicemi vracel do vlasti. V říjnu téhož roku byl odsouzen na pět let žaláře za podněcování ke stávce a také ilegální opuštění státu. Pak však přišel nový proces, tzv. Rivonia podle sídla bojových akcí ANC. Ten trval od listopadu 1963 do června 1964.
Spolu s dalšími pěti vedoucími členy ANC byl Mandela odsouzen na doživotí. Obžaloba zahrnovala údajnou velezradu a ještě 193 sabotáží.
Na ostrově Robben
Prvních 18 let věznice strávil Mandela na ostrově Robben kousek od Kapského Města. Byl v malé cele bez lůžka, jeho žena Winnie ho mohla vidět jen jednou za šest měsíců. Ve svých pamětech právník popsal fyzické napadání i pokusy jihoafrické tajné služby o zabití.
V roce 1980 spustil Oliver Tampo celosvětovou kampaň pod názvem Osvoboďte Nelsona Mandelu. To zažehlo protestní akce napříč celým světem. O dva roky později se Mandela dočkal převozu do lepší věznice u Kapského města, o šest let později do ještě lepšího zařízení.
Na svobodě
Z vězení byl propouštěn v únoru 1990 po nástupu Frederika de Klerka do prezidentského křesla. Bylo mu 72 let. V červenci 1991 stanul v čele ANC, který se stal z bojové skupiny silnou politickou stranou. On sám se pak veřejně zřekl jakýchkoli snah o ozbrojený boj.
V květnu 1994 ho po prvních svobodných volbách v zemi přivítala funkce hlavy státu a stal se historicky prvním prezidentem tmavé pleti v dějinách JAR. V úřadu byl do roku 1999. Zemřel 5. prosince 2013 ve věku 95 let na komplikace spojené s plicní infekcí.
Zdroje: CeskaTelevize, Wikipedia, Denik
.jpg){kind=link}