Pohádka Pyšná princezna letos na podzim oslavila neuvěřitelných 73 let od svého prvního uvedení. Nestárnoucí příběh o lásce, pýše a zpívající květině patří k nejsledovanějším filmům každých Vánoc. Přesto o této pohádce stále koluje řada méně známých, ale o to zajímavějších faktů.
Pyšná princezna vznikla v těžké době
Pohádka byla natočena v době přísné ideologické kontroly, která ovlivňovala i tvorbu pro děti. Král Miroslav například nemohl být kladným hrdinou jako panovník, a tak se z něj stal alespoň zahradník, který pracuje. I to byl ústupek tehdejším cenzorům.
Příběh o napravení pyšné princezny byl inspirován pohádkou „Potrestaná pýcha“ od Boženy Němcové, ale filmový scénář prošel mnoha změnami. Právě skrze práci a pobyt mezi lidmi se princezna učí pokoře a nachází cestu k lásce. Nezapomenutelným motivem je i zákaz zpívání v Půlnočním království, který Miroslav překonává vypěstováním zpívající květiny.
Žluté šaty, papírové kulisy a loutna, která vadila
Z dnešního pohledu působí Pyšná princezna jako velkorysý výpravný film, ale rozpočet byl ve skutečnosti velmi omezený. Mnoho rekvizit bylo vyrobeno z papíru a malovaných kulis. Například šaty princezny, které na černobílém filmu působí světle, byly ve skutečnosti žluté.
Scéna, kdy Krasomila hází míč přes bránu, byla natočena na zámku Hluboká. Míč však Miroslav chytá až v Třeboni. Střihová magie v praxi. Další ikonická místa natáčení zahrnují Panskou skálu nebo loučku u obce Huntířov, kde je dodnes cedule s nápisem „Miroslavova země“.
Zajímavostí je i dobová kritika. V časopise Kino se například lidé dočetli, že princezna by neměla hrát na loutnu, protože jde o „románský nástroj“, který odnárodňuje český charakter písně. Jiným kritikům zase vadilo, že děvčata špatně hrabou seno, což považovali za neznalost základních zemědělských prací.
Láska na place, propaganda a pozdní premiéra v televizi
Alena Vránová, tehdy posluchačka konzervatoře, se k roli dostala náhodou. Asistentka režie ji oslovila ve škole, a při kamerové zkoušce herečka hodila míč režisérovi se slovy: „Hoď mi můj míč!“ Zpoza kamery se ozvalo: „To je ona!“ Vránové bylo tehdy dvacet a v té době se jmenovala ještě Kohoutová, protože byla vdaná za básníka Pavla Kohouta.
Jejich manželství bylo dokonce využíváno komunistickou propagandou jako vzor pro mládež. Jenže během natáčení mezi ní a Rážem vznikl románek, který přerostl v trvalý vztah. Kohout reagoval psaním divadelní hry, kde označil milence za zrádce, kteří podvedli nejen soudruha, ale i vlast. Vránová se nakonec s Rážem vzala.
Herečce hrozilo i vyloučení ze školy, protože natáčela během studia. Jak ale sama prozradila: „Mohla jsem dostudovat jenom kvůli náhodě, že v inkriminované době zápisu do vyššího ročníku byla tehdejší rektorka Půlpánová na přátelské návštěvě v Moskvě.“
Televizní premiéra pohádky proběhla až 13 let po jejím natočení. Dnes je z ní klasika, která nechybí prakticky v žádném vánočním programu.
Pohádku Pyšná princezna můžete zhlédnout na Primě 28. prosince od 13:15.
