Pojem incel ještě nedávno znali pouze odborníci na extremismus nebo fanoušci internetových subkultur. Dnes se toto téma dostává do obýváků českých domácností díky seriálu Ulice, který otevřel diskuzi o toxické mužské osamělosti a nadřazenosti. Kdo jsou mladí muži, kteří viní ženy ze svých neúspěchů, a proč je jejich ideologie nebezpečnější než pouhá pubertální frustrace?
Kdo je incel?
Česká společnost se v posledních týdnech intenzivně seznamuje s termínem, který doposud rezonoval spíše v zahraničních médiích. Incelové, z anglického spojení „involuntary celibate“ neboli nedobrovolný celibát, představují specifickou skupinu převážně mladých mužů. Ti nemohou najít partnerku, přestože o to usilují. Své selhání však nepřičítají vlastním nedostatkům, nýbrž ženám a nastavení současné společnosti.
Diskuze, kterou nyní seriál na Nově rozvířil, ukazuje, že nejde o okrajový problém. Na nebezpečnou radikalizaci mladistvých v online prostoru upozornila i Zpráva o projevech extremismu a předsudečné nenávisti na území České republiky v roce 2024, kterou vydalo ministerstvo vnitra.
Tito muži se sdružují v internetových komunitách. Zde společně sdílejí přesvědčení o vlastní méněcennosti a nespravedlnosti světa. Frustraci ventilují skrze specifický slovník a ideologii takzvané manosféry. Svět vidí deterministicky. Věří, že o úspěchu u žen rozhodují neměnné fyzické rysy jako tvar čelisti, výška nebo šířka ramen. Pokud tyto atributy nemají, považují se za předem odepsané.
Tento pohled na svět nazývají „Black Pill“ neboli černá pilulka. Jde o stav naprosté beznaděje, kdy je jedinec přesvědčen, že karty jsou rozdány ve prospěch atraktivních mužů a žen a on nemá šanci hru vyhrát.
Hierarchie nenávisti: Chad, Stacy a ti druzí
Uvnitř komunity panuje toxická atmosféra prosycená specifickým slangem. Atraktivní a dominantní muži, kteří nemají o ženy nouzi, dostávají nálepku „Chad“. Naopak ženy, které incelové vnímají jako povrchní bytosti vybírající si pouze elitu, označují jménem „Stacy“.
Co znamená vzít si červenou pilulku
Celá subkultura stojí na specifickém názvosloví. Ústředním motivem je takzvaná červená pilulka neboli Red Pill. Tento koncept si komunita vypůjčila z kultovního filmu Matrix, kde postava Morphea dává hrdinovi na výběr. Vzít si červenou pilulku v jejich světě znamená prozřít a uvidět údajnou pravdu. Tou je podle nich fakt, že společnost ovládá feminismus a muži se stali obětí útlaku.
Pokud muž tuto pilulku obrazně spolkne, přestává být takzvaným „Blue Pillem“. Tím označují nevědomého člověka, který stále věří v iluzi o rovnosti pohlaví.
80/20 a automatický nárok
Dle informací webu Šance dětem, který se tématice věnuje, incelové často operují s takzvaným pravidlem 80/20. To v jejich pokroucené interpretaci znamená, že osmdesát procent žen má zájem pouze o horních dvacet procent nejatraktivnějších mužů. Zbytek mužské populace se tak musí spokojit se zbytky, nebo zůstat na ocet.
Nebezpečí této subkultury tkví v tom, že místo podpory nabízí svým členům jen utvrzování se v nenávisti. Uživatelé se na fórech navzájem urážejí, vyzývají k sebepoškozování a v extrémních případech oslavují masové vrahy, kteří v minulosti útočili právě z motivů incel ideologie.
Ženy a s*x vnímají jako něco, na co mají automatický nárok. Když se jim ho nedostává, cítí se podvedeni feminismem a emancipací, které podle nich narušily přirozený řád. Zklamání se pak mění v hněv a touhu po pomstě, což z incel fór dělá v očích bezpečnostních složek podhoubí pro možný terorismus.
Cesta do králičí nory začíná nevinně
Málokterý mladík vstupuje na internet s cílem stát se misogynem. Proces radikalizace bývá postupný a nenápadný. Na začátku často stojí obyčejná klukovská nejistota, osamělost a touha po návodu, jak uspět u opačného pohlaví. Algoritmy sociálních sítí a vyhledávačů je následně navedou k obsahu, který slibuje rychlé odpovědi, ale místo toho nabízí nenávistnou ideologii.
Tento mechanismus přesně popisuje odborník, který se tématem dlouhodobě zabývá. „Z mojí zkušenosti se muži k tomu tématu dostanou, když hledají informace o tom, jak se stát ve vztazích úspěšnými nebo jak zaujmout ženy. Cesta k identitě incela často začíná samotářstvím, nedostatkem sociálních kontaktů a opakovaným odmítnutím v romantických vztazích,“ uvedl pro pořad Moderní láska antropolog Elja Plíhal.
Vstupní branou bývají influenceři typu Andrewa Tatea, kteří do hlavního proudu vnášejí myšlenky mužské nadřazenosti a dominance. Zranitelní chlapci, kteří postrádají pozitivní mužské vzory v reálném životě, v těchto postavách vidí autoritu. Místo doporučení, aby na sobě pracovali po psychické stránce nebo vyhledali terapii, se jim dostává rad, jak s ženami manipulovat.
Když se virtuální hrozba stane realitou
Fenomén incelů v Česku dlouho unikal širší pozornosti veřejnosti. Rodiče a pedagogové často netuší, co se skrývá pod pojmy, které jejich děti používají. Přitom právě dospívající chlapci jsou nejohroženější skupinou. Uzavírají se do online bublin, kde jim anonymní profily tvrdí, že si za svou situaci nemohou sami, protože je diskriminuje jejich vzhled. Tento stav, nazývaný „lookism“, jim slouží jako univerzální omluva pro rezignaci na život.
Seriál Ulice tak plní zásadní roli v osvětě. Ukazuje, že za zavřenými dveřmi dětských pokojů se může odehrávat drama, které nemá s běžnou pubertou nic společného. Incelové nejsou jen směšní podivíni. Jde o rostoucí skupinu mužů, jejichž frustrace může při absenci pomoci přerůst v reálné násilí. Pochopení mechanismu, jak tato komunita funguje, je prvním krokem k tomu, abychom dokázali včas zasáhnout a nabídnout mladým mužům jinou cestu než tu, která vede k nenávisti.
