Sebedůvěra je jako dobré boty – pokud sedí dobře, projdete s nimi život mnohem snadněji. A kdo jiný by měl dětem pomoci tyto „boty“ správně obout, než právě rodiče? Vědomí vlastní hodnoty a schopností je klíčové nejen pro dětská léta, ale i pro to, jak si děti budou vést v dospělosti.
Ale jak na to, když máme někdy pocit, že spíš fungujeme jako jejich osobní krizový manažer? Tady je pár návodů, jak s lehkostí a smyslem pro humor budovat u dětí zdravé sebevědomí, aniž by z nich vyrostli malí Napoleonové.
Podpora samostatnosti: Ano, můžete to zkusit sami
Když dítěti dáváte prostor k tomu, aby dělalo věci samo, nejen že se mu zvedne sebedůvěra, ale pravděpodobně také objeví nové způsoby, jak vám komplikovat život. Je to ale důležitá součást procesu. Učí se tím, že zvládne situace, i když není všechno perfektní. Takže když váš syn natáhne ponožky naopak nebo dcera nalije džus do hrnku místo sklenice, zkuste se nehroutit.
Dát dětem možnost dělat věci samostatně – a hlavně možnost chybovat – je důležité. Když totiž vidí, že mohou zkoušet nové věci a že jejich rodiče nejsou generálové, kteří je okamžitě opraví, rostou jako osobnosti. Možná to není vždy dokonalé, ale když je necháte chvíli „bojovat“, samy zjistí, že zvládnou víc, než si myslely.
Chvalte snahu, ne jen úspěchy
Pamatujete si ten pocit, když vás někdo pochválil za hotovou věc, a vy jste věděli, že jste do toho nedali všechno? Děti to cítí stejně. Pokud jim dáváme najevo, že si ceníme jejich úsilí a vytrvalosti, nejen konečného výsledku, pomáháme jim pochopit, že cesta k úspěchu je stejně důležitá jako samotný úspěch. Chválit snahu znamená ukázat, že na výkonu záleží, ale že skutečnou hodnotou je to, co se během procesu naučili.
Když dítě přinese domů špatnou známku, neznamená to konec světa. Místo kritiky můžeme říct: „Vidím, že ses opravdu snažil, a na tom záleží. Co můžeme udělat, aby to příště dopadlo lépe?“ Tím dítěti ukazujete, že chyby nejsou selháním, ale příležitostí k učení a zlepšení. Tento přístup jim pomáhá rozvíjet růstové myšlení, díky kterému si uvědomí, že se mohou zlepšovat a že snaha je základem každého úspěchu.
Buďte jejich fanoušek, ne trenér
Všichni víme, že rodiče jsou občas nejlepší „trenéři“ na tribuně. Místo toho, abyste dětem neustále říkali, co by mohly udělat líp, zkuste být prostě jen tím, kdo je podporuje. Když se něco nepovede, nemusíte hned vymýšlet řešení – někdy stačí být tam, usmát se a říct: „To zvládneš příště.“
Děti potřebují vědět, že jejich rodiče věří v jejich schopnosti, a ne jen že čekají, až udělají něco dokonale. Když vidí, že jim fandíte, budou ochotnější riskovat a učit se z chyb. A to je nakonec klíč k dlouhodobému růstu – jak jejich sebedůvěry, tak jejich úspěchů.
Podporovat sebedůvěru u dětí není žádná věda, ale také to není vždy jednoduché. Pokud si udržíte nadhled, humor a budete vědět, kdy je třeba jim fandit a kdy je nechat dělat chyby, máte vyhráno.
Zdroje: ChildMind, KidsHealth, BigLifeJournal