První březnový den bude už navždy nést stopu jednoho z největších kriminálních případů minulého století v Americe. Psal se rok 1932. A právě tehdy se odehrál případ, který byl ve své době označovaný za zločin století. Stal se inspirací pro napsání detektivního románu anglické spisovatelky Agathy Christie (†85) Vražda v Orient expresu.
Národní hrdina a světová celebrita
Poté, co v květnu roku 1927 jako první člověk bez mezipřistání přeletěl Atlantik, stal se nejen národním hrdinou. Ale také světovou celebritou. Řeč je o Charlesi Lindberghovi. Muži, ze kterého se stala slavná osobnost. Byl předmětem zájmu veřejnosti. A bohužel i kriminálních živlů.
Přilákal k sobě obrovskou pozornost. Ještě aby ne! Vždyť jako první v historii absolvoval sólový přelet Atlantického oceánu. Poté se oženil s dcerou diplomata a letkyní Anne Morrowovou. Společně pak ve vile na okraji New Jersey vychovávali malého syna.
Syna unesli přímo z postýlky
Psal se 1. březen roku 1932. Uprostřed večerní bouřky někdo přistavil žebřík k rodinnému sídlu manželů Lindberghových v Hopewellu ve státě New Jersey. Vystoupal po něm, vlezl do dětského pokoje a unesl tehdy teprve dvacetiměsíčního chlapečka.
Rodiče ani personál si ničeho nevšimli. Později našli v pokoji načmáraný vzkaz. Ten byl plný chyb. Pachatel požadoval výkupné 50 000 dolarů. Ačkoli bylo výkupné zaplaceno, po dítěti ani stopa.
Naděje vyhasly
Dny ubíhaly. Ztracený syn nikde. A pak přišel 12. květen roku 1932. To byl den, kdy milujícím rodičům vyhasly veškeré naděje. Zhruba sedm kilometrů od jejich domu objevil závozník náklaďáku rozkládající se tělíčko.
Závozník William Allen si potřeboval odskočit. Jeho šéf řídící náklaďák zastavil u silnice ve čtvrti Mount Rose. Allen odběhl ke křoví, kde na něho čekal naprosto otřesný pohled. V houští leželo tělíčko batolete. A tímto objevem odstartovalo nejsmutnější dějství případu, který před více jak devadesáti lety vyděsil celou Ameriku.
Zemřel na začátku únosu
Tělo chlapce bylo v hrozném stavu. Hlavičku měl rozdrcenou. V lebce byla díra. Podle koronerů musel tehdy dvacetiměsíční Charles Junior zemřít na začátku únosu. Podle všeho svému únosci vypadl z rukou ve chvíli, kdy slézal po žebříku. Malé dítě následky pádu nepřežilo.
Amerika zuřila. Podezření padlo na služebnou manželů Lindberghových Violet Sharpovou. Ta po jednom z výslechů spáchala sebevraždu. Později bylo prokázáno, že byla nevinná. Dva dny od začátku vyšetřování byl zatčen Bruno Richard Hauptmann. Tesař německého původu.
Popravili nevinného?
Na Hauptmanna policie narazila poté, co u benzínky zaplatil neobvyklým desetidolarovým zlatým certifikátem. Tím totiž Charles Lindbergh zaplatil výkupné za uneseného syna. On ale tvrdil, že certifikáty dostal od svého obchodního partnera Isidora Fische. Navíc se prokázalo, že žebřík použitý při únosu byl vyrobený ze stejného dřeva, které se našlo v Hauptmannově dílně.
Bruno Richard Hauptmann svou vinu popíral. Nepřiznal se dokonce ani poté, co mu bylo výměnou za plné doznání nabídnuto, že mu zmírní trest – z trestu smrti na doživotí. I tehdy trval na tom, že čin nespáchal. Hauptmann byl v dubnu roku 1936 popraven na elektrickém křesle.
V průběhu let se ukázalo mnoho indicií, které poukazují na to, že byl popraven nevinný člověk. Podle expertíz se například neprokázalo, že by na zmíněném žebříku byly Hauptmanny otisky. Novinář Anthony Scaduto po čtyřiceti letech zjistil, že onen Isidor Fisch za lodní lístek do Evropy zaplatil právě neobvyklými zlatými certifikáty.
Konspirační teorie
Dodnes se nad celou tragickou událostí spekuluje. Vzniklo také několik konspiračních teorií. Jedna z nich například tvrdí, že dítě bylo fyzicky postižené a únos zinscenoval sám Lindbergh. Další zase mluví o tom, že se malý chlapec stal obětí domácí nehody a Lindbergh se skrze fingovaný únos snažil celou věc ututlat.
Manželé Lindberghovi neustáli tlak veřejnosti a odstěhovali se do Anglie. Později se jim narodilo ještě dalších pět dětí – Jon, Land, Anne, Scott a Reeve. Jejich rodinná tragédie se stala inspirací celé řady literárních děl a filmů.
Zdroje: Magazín Aktuálně, Deník, Zoom iPrima, Tiscali
