Slovník našich babiček: Almara, kamrlík, škamna a další výrazy, kterým dnešní mládež už nerozumí

Čeština prošla za svou historii nejednou změnou. Proměny neustávají ani dnes, tento proces vidíme dokonce v běhu, včetně projektů typu Čeština 2.0. Spolu s rozvojem a přejímáním anglicismů i dalších skupin slov další termíny nevyhnutelně upadají. Při poslechu starších generací už máme mnohdy pocit, že jde o cizí jazyk. Jazykovědci těm slovům říkají archaismy.

Co to je a proč to mizí?

Stejně jako kočár s koňmi nahradila auta, vytrácí se postupně některá slova. V běžném životě, zprávách nebo knihách označujeme stále stejné věci, termíny pro ně se ale mění a posouvají. Liší se však od historismů, které označují věci již neexistující. Přestože můžeme při zaslechnutí slov tohoto typu pociťovat určitý smutek, jde o nevyhnutelný jazykový proces.

Tak jako v přírodě přežijí a reprodukují se silní jedinci, v živém jazyce přežije používané slovo. Důvodů může být víc, obvykle jde o srozumitelnost, jednoduchost a aktuálnost. Pojďme se tedy podívat na výrazy našich babiček, kterým dnešní mládež už jen stěží porozumí.

Almara

Tento výraz dnes prakticky výlučně nahradila skříň. Almara je z arabštiny, šlo o zamykatelný nábytek na cenné věci či šaty. Almaru můžete ovšem zaslechnout jak z úst starší generace, tak někdy i třeba od řemeslníků při popisu staré nebo rozpadající se skříně.

Kamrlík

Komůrka, kumbál. Kamrlík byla malá místnost bez okna, většinou skladiště, spíž, případně malá dílnička. Dřív byl v každé chalupě a tvořil nepostradatelnou část hospodářství. I dnes se s tímto výrazem můžete setkat třeba v dílnách nebo technických provozech, někdy je tak označována i technicky nevybavená místnost.

Škamna

Ne, nejde o verzi topení (kamen), ale o širokou školní lavici, kam se vešlo více žáků vedle sebe. Pochází z němčiny a evokuje doby jiného zasedacího pořádku. I dnes se ale „škamny“ tak trochu skládají z jednotlivých lavic, některé třídy jsou uspořádány třeba do obdélníku, takže místnost vlastně obepíná jedna velká škamna.

Konzum

Na vesnicích se konzum běžně říkalo obchodu se smíšeným zbožím a s prodejním pultem. Původně označoval termín spotřební družstvo, později se běžně říkalo „jdu do konzumu“ a myslelo se nakupovat.

Portmonka

Jeden z nejpůvabnějších archaismů je spojením francouzského porter (nést) a monnaie (peníz, mince), jde tedy o peněženku. To byla slušnější verze, slangově se běžně používala prkenice nebo šrajtofle.

Krajáč

Formulaci „krajáč mléka“ dnes najdete jen ve starých básních nebo spisech českých klasiků. Nešlo o nic jiného než velký hrnec na smetanu nebo právě mléko. Míval kulaté dno a chodilo se s ním pro mléko či smetanu pro potřeby celé rodiny. Může ho ještě zaslechnout jako termín pro velkou keramickou mísu s uchy, mléko ale kupujeme v kartonovém obalu.

Šlojíř

„Pane, vy jste vdova, ač je to k nevíře, jenom vdova žal svůj schová, ve skrytu šlojíře.“ Toto krásné slovo použil Petr Spálený v úvodní písni crazy sci-fi komedie Pane, vy jste vdova. Co že to na sobě měla ta vdova? Závoj.

Mohlo by vás zajímat:

Tento týden v seriálu Ulice: Milostné vzplanutí končí trapasem, mezi dvěma muži a tajemství, které neměl nikdo slyšet