Herecký gentleman Oldřich Vízner (77), který se do paměti národa nesmazatelně zapsal jako Saturnin, svádí nejtěžší roli svého života. Parkinsonova choroba ho dle deníků Aha a iDnes připravila o soběstačnost i schopnost rozeznat tváře blízkých. Dnes už je v péči léčebny dlouhodobě nemocných – daleko od jeviště, které mu bývalo domovem.
Parkinson mu vzal roli i samostatnost
Zdravotní potíže začaly herce trápit už v roce 2019, kdy musel podstoupit operaci kyčelního kloubu. Komplikace po zákroku ho tehdy doslova posadily – pohyboval se pouze s holí a s velkými obtížemi. Postupně se přidaly příznaky Parkinsonovy nemoci, která se u něj naplno rozvinula od roku 2023.
S nemocí přišlo i nevyhnutelné – konec herecké kariéry. Oldřich Vízner musel přestat natáčet i vystupovat na divadelních prknech. Přestože za své filmové role nedostává žádné tantiémy, našla se pomocná ruka. V těžké chvíli mu podal pomocnou ruku Nadační fond Jiřího Menzela, který financuje jeho nadstandardní péči.
Ztrácí pojem o světě, rodina ho neopouští
Bohužel ani nadstandardní péče nedokáže zastavit postup choroby. Jak uvedl deník Aha!, nemoc u Víznera přešla do fáze takzvané parkinsonské demence. Na rozdíl od Alzheimerovy choroby se neprojevuje hlavně ztrátou paměti, ale spíše poklesem pozornosti, zpomaleným myšlením a zhoršeným vnímáním reality. Podle blízkého zdroje herec své okolí přestává poznávat a bez asistence se neobejde.
Herec Pavel Trávníček prozradil, že mu volala Simona Stašová s nápadem obnovit zájezdové představení Římské noci, v němž s Víznerem hrála. „Říkala, že je na tom Olda špatně. Prý už nepoznává lidi, chudák,“ svěřil se Trávníček. Nabídku na záskok sám odmítl kvůli jiným závazkům.
Rodina však herce neopouští – za Víznerem pravidelně jezdí děti a snaží se mu být oporou, jak jen to situace dovolí. Přesto je zřejmé, že nemoc vstoupila do těžkého stadia a herec je plně odkázán na odbornou péči.
Umělcům chybí zajištění, pomáhá nadace
Na příběhu Oldřicha Víznera se zoufale ukazuje, jak zranitelní mohou být umělci na sklonku kariéry. Zatímco autoři děl často pobírají honoráře a tantiémy, herci a herečky jsou odkázáni na to, co si odehrají. „Je to jeden z důvodů, proč jsme založili Nadační fond Jiřího Menzela,“ vysvětlila jeho vdova Olga Menzelová.
Připomněla i příběh svého zesnulého manžela – oscarového režiséra, který potřeboval dlouhodobou domácí péči, ale žádné podpory se mu tehdy nedostalo. „V Česku pořád panuje mýtus, že slavní lidé mají automaticky dost peněz. Ale to je hluboký omyl,“ dodala Menzelová, která se dnes snaží pomoci těm, kteří jinak zůstávají zapomenuti.
Oldřicha Víznera si mohli diváci připomenout v sobotu v 15:10 na ČT1 v pohádce Čertova nevěsta z roku 1975. Pořad je stále k dispozici ve zpětném zhlédnutí.
