Srpnové pranostiky: Bouřky v srpnu značí bohatou zimu, pokud ale nebudou hřiby, nečekejte ani sníh

Rok se překlopil do své druhé půlky, stejně jako pro školáky prázdniny. Srpen je tu a vzhledem k předpovědím počasí na tento měsíc, které neočekávají žádné tropy, je možné, že se některé pranostiky, které předpovídají stav úrody na podzim, opravdu vyplní. Jedna z nich například prozrazuje, že srpen začíná, co červenec skončil. A to je letos pravdou.

REKLAMA

Podle předpovědi může být zima mírná

Předpověď počasí pro srpen je tu a podle všeho to na velké zlepšení prozatím moc nevypadá. Právě naopak, podle meteorologů prý bude srpen ještě deštivější, než byl letošní červenec. I přesto, že se někomu toto léto může zdát poněkud nešťastné, podle starých pranostik může být předzvěstí mírného podzimu a zimy.

Jedna z nich totiž tvrdí, že pokud je na sv. Dominika horko, bude tuhá zima. Z logiky věci by tedy mohla být letos zima mírnější, vzhledem k tomu, že meteorologové pro tento den očekávají zataženo a nějakých 20 stupňů. Existují však další pranostiky, které našim předkům pomáhaly zjistit, co je může čekat.

Bouřky, víno i houby

Celé léto v našich končinách zpravidla provází bouřky, i ty byly zmíněny v pranostice, kterou používaly naše babičky. „Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima,“ stojí psáno v jedné z nich. Pokud tedy v srpnu bude hodně bouřek, je jasné, že letos by v zimě o sníh neměla být nouze.

Další pranostika spadá na 10. srpna, kdy svátek slaví Vavřinec. Podle ní je právě přelom srpna a září nejvhodnější na sklizeň vína, vinaři tak mohou očekávat poměrně slušnou úrodu. Právě sv. Vavřinec je totiž vinařským patronem. „Když o svatém Vavřinci slunce svítí, budem dobré víno míti,“ říká další za nich.

Srpen je tradičně také měsícem houbařů, pro ty, kteří se vydají do lesa a dojdou s prázdným košíčkem, se může hodit pranostika. „Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu.“

Déšť, Helena a Bartoloměj

15. srpna má sice svátek Hana, křesťané však tento den slaví jako Nanebevzetí Panny Marie. Právě pro toto datum je typická pranostika: „O Nanebevzetí Panny Marie jasno před východem slunce, nastane požehnaný podzimek. Pak-li o Nanebevzetí Marie Panny prší, tak padesát dní mokrých k očekávání máme,“ která varuje před velkým deštěm.

O osvěžujícím dešti mluví také pranostika 18. srpna na Helenu. „Přinese-li déšť svatá Helena, bývá otava dlouho zelená,“ píše se v ní. Právě 24. srpna, kdy pro mnoho vinařů končí sezóna a začínají se chystat na sklizeň, slaví svátek Bartoloměj. I on je vinařským patronem, a za jeho pomoci mohou mít vinaři jasno v tom, zda budou mít vína dostatek. „Krásně-li o Bartoloměji, vinaři se smějí,“ říká pranostika.

Augustin i Jan Křtitel

Srpen pokračuje a s ním také i pranostiky. 28. srpna ještě přichází na řadu Augustin, který předurčuje, že pokud je v tento den teplo, dá se očekávat chladné počasí na Kateřinu, která slaví svůj svátek 25. listopadu. O den později, na Evelínu, spadá den památky umlčení Jana Křtitele. V souvislosti s ním je dobré si dávat pozor na ořechy. „Prší-li na den stětí svatého Jana Křtitele, zkazí se ořechy.“

V každém případě je dobré si uvědomit, že pranostika je jen taková drobná vize, kterou využívali naši předci, když ještě neexistovala žádná předpověď počasí. V dnešní době už máme mnohem podrobnější informace, je však velmi zajímavé, že právě tyto pranostiky měly mnohdy skutečně pravdu. Zkrátka, něco na tom opravdu je.

Čeká nás upršené léto

O tom, že letošní červenec a srpen jsou velmi nestandardní, promluvila také meteoroložka Alena Zárybnická (55). „Ve výhledu na následující dny tam nikde nevidím tropické třicítky. Zatím tam nejsou. Relativně teplejší je jižní Morava, ale jinak se letní teploty pohybují kolem 25 stupňů,“ uvedla pro Lifee.

Nezbývá zkrátka nic jiného než doufat, že se počasí trochu umoudří, protože srpnové pranostiky hovoří jasně. Podle nich by nás čekala mírná zima, ale také špatné víno a ořechy. Necháme se tedy překvapit, zda se tyto pranostiky vyplní.

Veronika Šustrová
Veronika Šustrová
Píšu už docela dlouho a hodně mě to baví. Zajímá mě lifestyle, kultura, móda, ale třeba i psychologie, ekonomie a aktuální mezinárodní dění.

Další články
Související

Anne Frank se dva roky úspěšně skrývala. Její zápisník se stal nejsilnějším svědectvím války, deník končí 1. srpna

Příběh Anne Frank dodnes čtenářům a divákům připomíná, že na minulost bychom neměli zapomínat. Do svého deníku zaznamenávala svůj život po celé dva roky.

Retro hry, které nás vytáhly ven a dnešní děti je neznají: Guma, panák, přebírání provázku, cvrnkání kuliček i Krvavé koleno

Které letní hry bavily děti za socialismu? Cvrnkání kuliček, skákání gumy i hra nesoucí název Krvavé koleno, která zněla děsivě. Jaké retro hry jsme hráli?

Postrach ze školní jídelny: Nezapomenutelné UHO, koprovka nebo žemlovka

Na některá jídla ze školní jídelny nezapomeneme ani po letech. UHO, koprová omáčka, fazolové lusky nebo sladký nákyp. Co nejvíce nechutnalo vám?

Tatér z Osvětimi: Slovák Lale Sokolov si přežití vykoupil jehlou a čísly. Kvůli strachu promluvil až po 50 letech

Slovák Lale Sokolov byl hlavním tatérem v Osvětimi. Mlčel 50 let. Jeho příběh tetování, přežití a lásky odhalila až kniha a seriál.

Bizarní zápisy v Guinnessově knize: Plavení se na dýni vážící 384 kg, největší ústa i dítě narozené po smrti matky

Guinnessova kniha obsahuje to nejlepší, největší, nejdelší, nejrychlejší. A také spoustu podivností, které jsou bizarní a nad kterými zůstává rozum stát.

Přistání na Měsíci: 56 let od Armstrongova kroku, který změnil lidstvo. Aldrin už myslí na Mars

Jako první lidé přistáli na Měsíci a dotkli se povrchu tichého průvodce naší planety. Jak probíhala nejslavnější mise programu Apollo a co čekalo po návratu domů?