Bývalý vojenský újezd Ralsko se výhledově promění v největší centrum větrné energetiky v zemi. Skupina ČEZ tam plánuje vztyčit šestnáct stožárů o výšce čtvrt kilometru. Záměr okamžitě vyvolal silnou reakci dotčených obcí, ochránců přírody i památkářů. Do hry nyní vstupuje složitý schvalovací proces a stovky formálních připomínek.
Oceloví obři nad lesy
Plánovaná stavba svými rozměry dalece přesahuje běžné evropské zvyklosti a aspiruje na pozici technologické špičky. Ocelové tubusy mají měřit sto šedesát šest metrů, přičemž s rotorem v nejvyšším bodě dosáhne konstrukce výšky neuvěřitelných dvou set padesáti metrů. Pro lepší představu jde o rozměr spolehlivě převyšující pražský žižkovský vysílač. Každá z moderních turbín vygeneruje výkon kolem sedmi megawattů a celý park by tak mohl zajistit elektřinu srovnatelnou se spálením dvou set tisíc tun hnědého uhlí ročně.
Finanční kompenzace
Zásah do krajinného rázu má městu Ralsko vykompenzovat částka dosahující šesti set milionů korun. Radnice dostane štědrou dotaci ihned po změně územního plánu, zbytek odměny vytvoří pravidelné odvody z každé vyrobené megawatthodiny. Peníze z firemní nadace velkého investora mohou následně putovat na přímou podporu místních školek, letních dětských táborů nebo na tolik potřebné opravy zchátralých veřejných budov.
Město díky této finanční injekci získá dostatek prostředků pro rozvoj vlastního obecního hospodářství. Do ambiciózních plánů spadá modernizace sítě veřejného osvětlení a plošná instalace solárních panelů na střechy.
Strach o hrad Bezděz
Slibované stamiliony na účtech obcí narážejí na ostrý odpor odborné veřejnosti. Pracovníci národního památkového ústavu varují před trvalým poškozením historického rázu celé rekreační oblasti. Panují obavy o osud pohledových aspektů významných dominant, mezi které patří samotný vrch Ralsko a turisticky oblíbený hrad Bezděz.
Hlasitou kritiku přidávají také zkušení lesníci pečující o místní křehký ekosystém. Ti vyjadřují strach o populaci vzácných zubrů a celkové narušení dlouholetých ochranářských snah v této klidné lokalitě.
Státní Agentura ochrany přírody a krajiny navíc důrazně upozorňuje na rizika spojená s novou doprovodnou infrastrukturou. Široké příjezdové cesty a nové inženýrské sítě totiž protnou bezprostřední okolí přísně chráněných přírodních rezervací.
Úřední mantinely
Krajský úřad v Liberci již investorovi nařídil provedení takzvané velké studie vlivů na životní prostředí, která musí velmi detailně prověřit konečné dopady na vodní režim i zemědělský půdní fond. Hodnotitelé z řad státní správy vyžadují vysoce realistické vizualizace začlenění turbín do krajiny a přísné hlukové posudky. Celý proces komplikuje obrovské množství doručených stanovisek.
„Podáno bylo sedm vyjádření od státních orgánů či odborných organizací státu, od obcí a měst Ralsko, Osečná, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Hlavice, Cetenov, Hamr na Jezeře a Všelibice,“ řekl mluvčí krajského úřadu Filip Trdla pro web Náš region.
Nutná náhrada uhlí
Česká republika v rozvoji větrné energetiky zaostává za vyspělou západní Evropou. Celková kapacita všech tuzemských zdrojů se koncem loňského roku pohybovala pod hranicí 400 megawattů.
Tuzemská přenosová soustava přitom prochází masivní transformací. Staré uhelné elektrárny postupně omezují svůj každodenní provoz a stát nutně potřebuje stabilní náhradu s odpovídajícím výkonem.
Povětrnostní podmínky loni zapříčinily citelný propad výroby větrné energie na sedmileté dno. Energetické firmy proto logicky vyhledávají vyvýšená místa s lepším prouděním vzduchu, což momentálně splňuje Vysočina, Pardubicko a právě Liberecký kraj.
Schvalovací řízení v Ralsku potrvá minimálně další rok a výsledek zůstává nejistý. Pokud energetická společnost získá všechna kladná stanoviska dotčených orgánů, samotná stavba odstartuje na jaře roku 2027 a potrvá zhruba dvacet čtyři měsíců.
