Jarní deště letos přinášejí majitelům nemovitostí nečekané starosti, které ve své praxi denně řeší i advokátka Klára Megová. Obyčejný svod dešťové vody ze střechy rovnou do obecní sítě už úřady netolerují a hříšníky aktivně vyhledávají. Zadržování srážek na vlastní zahradě představuje jedinou bezpečnou cestu k hladké kolaudaci. Správně navržený okap přitom dokáže výrazně snížit rodinné výdaje za stočné.
Nečekané zkoušky bílým kouřem
Dlouhé roky platilo jednoduché pravidlo co nejrychlejšího odvedení vody z pozemku pryč. Zákony dnes nutí stavebníky přemýšlet jinak a srážky musí zůstat přesně tam, kam dopadnou.
Změna klimatu a přetěžování čistíren odpadních vod donutily státní správu k ráznému kroku. Kontroloři mají dnes k dispozici velmi efektivní nástroj k odhalování černých napojení do řadu. Do veřejné kanalizační sítě vženou pod mírným tlakem netoxickou bílou mlhu. Pokud se obláčky za pár minut objeví u okapu rodinného domu, mají inspektoři v rukou nezpochybnitelný důkaz o přestupku.
„Stavebníci jsou povinni vodu primárně zadržovat na pozemku, což není pouhé doporučení, ale zákonný závazek pod hrozbou vysokých pokut,“ upozorňuje Klára Megová z advokátní kanceláře ARROWS.
Běžný občan zaplatí za nelegální vypouštění až sto tisíc korun. Firmy mohou dostat sankce ještě mnohem vyšší. Úřady navíc viníkům zarazí stavbu a odmítnou vydat kolaudační rozhodnutí nebo souhlas s ohlášeným záměrem. Svod do jednotné kanalizace bez povolení znamená jednoznačný problém a povinnost doplatit ušlé stočné zpětně.
Bláto na sousedově dvorku
Problémy nastávají velmi často ve chvíli, kdy se majitel domu rozhodne vybetonovat velkou část dvora a zamezí tak přirozenému vsakování dešťovky. Voda si pak najde cestu k sousedům a rychle zadělá na vleklý soudní spor.
Lidé nesmí svévolně měnit přirozené odtokové poměry a uměle svádět vodu k cizímu plotu. Občanský zákoník řadí nechtěnou vodu mezi takzvané imise po bok nadměrného hluku nebo zápachu. Bez písemné dohody s vedlejším majitelem hrozí udání na vodoprávním úřadě nebo České inspekci životního prostředí.
Legislativa zná pro tyto případy pojem služebnost okapu. Tato úmluva zapsaná v katastru nemovitostí dává právní jistotu a umožňuje odvádět srážky na vedlejší parcelu. Majitel výše položeného pozemku pak ovšem musí na své vlastní náklady udržovat žlaby v perfektním stavu.
Nový občanský zákoník pamatuje na obě strany plotu poměrně spravedlivě. Vlastník níže položené zahrady nesmí bránit přirozenému stékání z kopce po trávě. Soused nahoře zase stoprocentně odpovídá za to, že z jeho střechy nebudou padat kusy ledu do cizích oken. V případě nedostatku vody ve studni dokonce umožňuje zákon požadovat po vedlejším majiteli uvolnění přirozeného průtoku potoka nebo pramene.
Drahé posudky šetří nervy
Úředníci na stavebních úřadech vyžadují od majitelů domů dodržení přísné hierarchie kroků. Na samém vrcholu stojí vsakování přímo do půdy na zahradě.
Vybudování funkční retenční nádrže nebo podzemní vsakovací jímky vyžaduje precizní přípravu. Experti na stavební právo radí zajistit si odborný hydrogeologický průzkum už ve fázi úplně první studie domu. Odborník provede na místě sondážní práce, zjistí hladinu podzemní vody a otestuje propustnost zeminy.
Tento terénní průzkum vyjde obvykle na nižší desítky tisíc korun a tvoří naprosto základní pilíř pro každé další jednání s úřady.
Až když geolog prokazatelně potvrdí tvrdou skálu nebo jíl a nemožnost vsakování, povolují úřady regulované odvádění do oddělené dešťové kanalizace. Vypouštění do jednotné kanalizační sítě se schvaluje jako úplně poslední nouzová varianta s nutností vodu před vypuštěním zpomalit. Přímý a neregulovaný svod z okapu bez jakéhokoli zdržení je dnes naprosto neakceptovatelný. Počáteční investice do retenční nádrže dává obrovský smysl i ekonomicky. Majitelé domů získají zásobu užitkové vody pro letní zálivku trávníku a vyhnou se placení vysokých poplatků za odvod srážek.
Další tipy do domácnosti.
