Sladký pečený beránek patří k českým Velikonocům a představuje silný odkaz na křesťanské tradice. Historické kořeny tohoto zvyku sahají hluboko do minulosti ke dni ukřižování Ježíše Nazaretského. Rituální obětování zvířat časem nahradilo pečivo, pro jehož přípravu Češi vytvořili množství originálních řemeslných forem. Své pevné místo na sváteční tabuli najde určitě i bleskový tvarohový recept moderátorky Laďky Něrgešové.
Krvavá oběť starověku
Do evropské a potažmo české kultury pronikl tento symbol díky rozmachu křesťanství. Bibličtí historikové upozorňují na nápadnou časovou shodu. Kristus umíral na kříži přesně ve chvíli, kdy na nejposvátnějším místě Jeruzaléma probíhalo rituální zabíjení obětních zvířat. Nabízí se tu přímá paralela mezi starozákonním rituálem a samotným spasitelem, který vykonal zásadní krok pro záchranu lidstva.
Věřící postupem staletí přešli k ryze symbolické rovině rituálu. Zvířecí oběť ztratila původní význam, protože k ní podle jejich přesvědčení došlo již na Golgotě. Masité hody postupně nahradilo pečivo z kynutého či třeného těsta. Hotový pokrm lidé přinášeli po skončení čtyřicetidenního půstu do kostelů k posvěcení. Z posvěceného jídla obdarovali svá pole i zvířata, aby si zajistili úspěšnou úrodu.
Zapomenutá symbolika
Upečený moučník tvořil hlavní ozdobu nazdobeného stolu, z něhož se krájel pečlivě odzadu pro zachování důstojného vzhledu. Pyšnil se bílou vizáží díky cukrové polevě a jeho okolí zdobily kraslice i jarní výhonky.
Sběratelský fenomén
Pečení tohoto svátečního pokrmu vyžadovalo specifické vybavení, kterému se věnují specializovaní sběratelé. Prim drží sběratelka Holinová z Libiše na Mělnicku. Její unikátní kolekce čítá kolem 400 rozličných kusů, za což si vysloužila zápis do české knihy rekordů a dvě ocenění od Klubu sběratelů kuriozit.
Rozmanitost historických nádob je ohromná. V expozici se nacházejí kameninové, litinové, plechové i moderní silikonové formy. Historicky se moučník pekl v ležící poloze, nebo netradičně hlavou dolů, aby těsto vyplnilo všechny záhyby.
V dobách minulých vlastnily ty největší kusy převážně fary či statky, kde se peklo pro velké množství strávníků. Menší nádoby sloužily ke zpracování zbylého těsta. Existovaly i speciální dřevěné formy určené k tvarování svátečních soch z másla.
Tvarohový beránek podle Laďky Něrgešové
Pro dnešní domácnosti představuje skvělou volbu postup, který doporučuje moderátorka Laďka Něrgešová. Na těsto potřebujete 4 vejce, 200 g moučkového cukru, 1 vanilkový cukr, 250 g tvarohu, kůru z poloviny citronu, 180 g másla, 2 cl tuzemáku, 220 g polohrubé mouky, prášek do pečení, lžičku soli a sádlo.
V míse promíchejte oba cukry s vejci, přidejte tvaroh, kůru, rum a rozpuštěné máslo. V oddělené nádobě smíchejte sypké suroviny a pečlivě je vmíchejte do tekuté směsi. Těsto vlijte do formy vymazané sádlem a vysypané moukou. Pečení probíhá v troubě rozehřáté na 180 °C zhruba 55 minut. Propečení zkontrolujte špejlí, po vychladnutí moučník pocukrujte, ozdobte mašlí a můžete podávat.
