Velikonoční pondělí. Pro někoho krásný jarní svátek, pro mnohé dívky den, který by nejraději vyškrtly z kalendáře. Důvod? Mnohé z nich vidí ve zvyku šlehání dívek jen oficiální možnost, jak zmlátit ženy. O tom udělat dívkám modřiny a podlitiny však Velikonoce nejsou. Jak vypadá prastará tradice hodování v jednotlivých krajích? Kde chodí hodovat i dívky a kde je jim to zapovězené?
Na pomlázku nebo na mrskačku?
Ve většině Čech se chodí na pomlázku. Na Moravě a ve Slezsku se však můžete setkat i s jinými výrazy. Ty pochopitelně ve výsledku znamenají to samé. Na jižní Moravě tak chlapci chodí na mrskačku. Na Slovácku a také mezi Kroměříží a Vsetínem se pak chodí na šlahačku. Možná jste také slyšeli výrazy jako šmergust. Toto označení je typické pro severní Moravu. Setkat se můžete také s výrazy jako koleda, binovačka, šibačka, tatarovačka nebo kyčkování.
Velikonoce na Sokolovsku
Na pomlázku se tu chodívá od časného jitra do 12 hodin. Ještě v 19. století však končívala pomlázka už v 9 hodin ráno. Možná vás překvapí, že se tu malým dětem schovávala vajíčka do trávy u domu a ony je musely hledat. Zajímavá je určitě i novodobá tradice z této oblasti. Chataři na Bublavě chodí koledovat už v neděli. V pondělí totiž potřebují odjíždět domů střízliví. Píše o tom Michael Rund ze sokolovského muzea na stránkách města.
Neděle na Rychnovsku
V Orlických horách a v jejich podhůří si koledu užívají také děvčata. Obvykle holčičí koledě patří nedělní ráno. Dívky však nevyráží na koledu neděli před Velikonočním pondělím, ale dva týdny před Velikonocemi. Holčičí koleda je tu opravdu tradiční. Tudíž kluci opravdu doma čekají, až je děvčata vyšlehají.
Ne všude však dívky koledují takto dopředu. V Rybné nad Zdobnicí holky vyráží do ulic společně s chlapci. Vyšlehají se prý po cestě. V Podorlicku chodívají dívky na koledu buď o Zeleném čtvrtku nebo až v úterý po Velikonocích. A jak staré dívky na Rychnovsku koledují? Obvykle školačky, ale sem tam vyrazí i dospělé ženy.
Zvyklosti na Břeclavsku
Jižní Morava je kraj, kde se tradice dodržují více než kde jinde. A o Velikonocích tomu není jinak. Slovácko se vyznačuje mladíky v krojích, kteří obchází stavení s žilami, kterým se říká i tatar. Tak tady totiž říkají pomlázkám. A někde se na děvčata chystají dokonce s kbelíky s vodou. Důvod? Polévání vodou je tradiční rituál na Slovensku a ve Svatobořicích na Slovácku se to chlapcům také zalíbilo. V jiných obcích jsou však ženy rády, že se k nim tento zvyk nedostal.
Ve Velkých Pavlovicích chlapci pletou takzvanou stárkovskou pomlázku z osmi vrbových prutů a napojují ji, aby dosáhli co největší délky. Jejich žila měří klidně i šestnáct metrů a pletou ji několik dlouhých hodin. O Velikonočním pondělí se pak sejdou před domem prvního stárka a vyráží na obchůzku. Povinností je obejít všechny stárky a sklepnice. Po koledování pak hoši koštují víno.
Velikonoce na Hradecku v minulosti
Dnes už se bohužel tradice na Hradecku vytrácí, ale v 19. století tu například nebylo obvyklé, aby koledovaly malé děti. Na koledu chodila chasa. Tedy svobodní mladí muži. Chodili po vsi, zpívali koledy a vypláceli dívky pomlázkou. Té se v kraji říkalo dynovačka nebo hodovačka. Pomlázky se pletly ručně. Alespoň tento zvyk se dochoval až do dnešních dní.
Zdroj: idnes.cz, sokolov.cz, breclavsky.denik.cz, wikipedia.cz, denik.cz, krkonossky.denik.cz
