Představa o stabilní a neměnné pevnině bere při pohledu na dění ve východní Africe rychle za své. Přímo pod nohama tamních obyvatel probíhají obří geologické procesy, které nakonec rozlomí celý kontinent na dvě izolované části. Pohyb tektonických desek postupně trhá zemskou kůru a podle odborníků tak uvolňuje prostor pro zcela nový oceán. Úplné odtržení pevniny sice potrvá miliony let, první masivní jizvy v krajině už ale dnes ukazují, jak se právě rodí budoucí podoba světa.
Pohyb v hlubinách planety
Zemská litosféra sestává z mnoha tektonických desek a jejich tření neustále formuje planetu. Současná podoba kontinentů proto představuje pouze dočasný stav složité obří skládačky. V Africe se momentálně odděluje obrovská Somálská deska od sousední Núbijské. Pomalý přesun hornin v této oblasti začal už zhruba před třiceti miliony lety a nyní obě zemské masy plynule odstupují od sebe rychlostí několika milimetrů za rok.
Východoafrická příkopová propadlina se táhne v úctyhodné délce tří tisíc kilometrů od Adenského zálivu na severu až po Zimbabwe. Podle expertů stojí za jejím vznikem obří vzestupný proud extrémně horkého magmatu z nitra planety zvaný africký superplume. Tato žhavá hmota tlačí na zemskou kůru zespodu a postupně oslabuje její celistvost. Rozpínání způsobuje tenčení litosféry a v oblasti tak vznikají rozsáhlá údolí lemovaná zlomy a aktivními sopkami.
Náhlé události na povrchu
Tlaky v hlubinách občas vyvolají náhlé a velmi zřetelné změny přímo na zemském povrchu. Obyvatele afarské pánve v severovýchodní Etiopii v roce 2005 překvapila gigantická průrva dlouhá pětašedesát kilometrů a široká téměř osm metrů. Extrémní tlak hluboko uloženého magmatu tehdy dokázal během pouhých několika dnů vytvořit trhlinu budovanou běžně celá staletí. Právě v této etiopské oblasti se africký kontinent setkává s arabskou tektonickou deskou a oslabenou zemskou kůru zde pokrývají vyvřelé vulkanické horniny.
Pozornost celého světa přitáhla o třináct let později další dramatická událost v jihozápadní Keni. Země se v roce 2018 otevřela a nová jizva v krajině zničila část dálnice mezi Nairobi a Narokem. Lidé tehdy masivně sdíleli fotografie porušené půdy s jasným přesvědčením o okamžitém rozlomení kontinentu. Rychlé vyjádření odborníků ale vyhrocenou situaci zklidnilo.
Spojitost obří keňské propadliny s pohyby tektonických desek nebyla nakonec vůbec jednoznačná. „Otázkou zůstává, proč se trhlina objevila právě v tomto místě a zda skutečně souvisí s Východoafrickou propadlinou,“ uvedla k události geoložka Lucía Pérez Díaz pro magazín The Conversation. Odbornice s odstupem času vysvětlila příčiny praskliny jako masivní erozní proces, při kterém proudící voda jednoduše odplavila měkkou půdu z dřívějších geologických zlomů.
Budoucí uspořádání kontinentů
Přetváření východní Afriky výhledově zcela změní zavedené mapy a učebnice zeměpisu. Podle stávajících modelů se za pět až deset milionů let uvolněný prostor mezi oběma zemskými deskami zaplní vodou. Východní část dnešní Afriky se odtrhne a utvoří nový rozlehlý ostrov v Indickém oceánu. Na této obří pevninské kře se ocitnou státy jako Somálsko, Eritrea a východní oblasti Keni či Tanzanie.
Výsledek přírodních procesů však dopředu nelze s jistotou potvrdit. Geologické síly fungují s vlastní nevypočitatelností a mohou celý pohyb desek kdykoli zastavit nebo naopak výrazně urychlit. Možná voda zaplaví pouze určitá klesající údolí a vytvoří dlouhý vodní klín zaříznutý do pevniny. Zemské masy se na naší planetě odpradávna spojují a znovu rozdělují stejným způsobem, jakým se kdysi oddělila Jižní Amerika od Afriky, a současné dění tak představuje naprosto přirozenou fázi vývoje planety.
