Češi mají srdce na dlani, když udeří válka, přírodní katastrofa nebo jiná krize. Jenže jakmile emoce opadnou, pravidelné dárcovství u nás často končí dřív, než vůbec začne. Humanitární organizace se proto rozhodly přistoupit k novému kroku – inspirovány zahraničím chtějí oslovovat potenciální dárce přímo v ulicích, aby ukázaly, že i malý měsíční příspěvek může mít velký a dlouhodobý dopad.
Jednorázová vlna solidarity nestačí
Když přijde krize, Češi neváhají. Během loňských povodní na severní Moravě se pomoc jen hrnula, lidé posílali peníze, sháněli nábytek i pomáhali s úklidem. Ale co pravidelná podpora? Tu podle výzkumu agentury Ipsos pro organizaci CARE a komunikační skupinu Konektor poskytuje jen osm procent dárců.
Průzkum mezi obyvateli velkých měst nad 30 let ukázal, že více než polovina (54 %) někdy na dobročinné účely přispěla, ale většina tak činí nahodile. „Od našich partnerských organizací v Evropě víme, že často i více než polovinu svých příjmů získávají právě přímým oslovováním dárců ve veřejném prostoru. Tento kanál je silný nejen na západ od nás, ale třeba také v Pobaltí nebo v Chorvatsku,“ řekl Vlastimil Nigrin z organizace Zdravotní klaun.
V zahraničí se běžně podporuje jedna vybraná organizace pravidelně, v Česku zatím takový zvyk není zakořeněný. Právě to chce několik neziskovek změnit. Přesvědčit veřejnost mají jejich noví „ambasadoři“ – školení pracovníci, kteří budou v ulicích informovat o možnostech dlouhodobé podpory.
Pravidelné dary pomáhají v klidu i v chaosu
Pro organizace, které fungují často na hraně rozpočtu, znamená pravidelný příspěvek zásadní jistotu. A ta se přenáší i na ty, kterým pomáhají. „Pravidelná měsíční podpora umožňuje rozvoj dlouhodobých programů pomoci dětem a také okamžitou humanitární pomoc v případě přírodní katastrofy nebo válečného konfliktu. Díky Přátelům dětí (pravidelným dárcům) se tak dostane více dětí do školy, vyhloubíme více studen nebo více novorozenců zachráníme před podvýživou,“ popsal Miroslav Svatoš z organizace UNICEF.
Výhoda dlouhodobých darů je i v rychlosti reakce. Katarína Král, strategická ředitelka CARE ČR, připomněla loňské záplavy: „Díky globální síle CARE jsme získali prostředky americké a německé CARE a mohli jsme opravit šest škol a školek v oblasti Jeseníků. Děti se tak mohly do tříd vrátit rychleji, než kdybychom teprve zahajovali sbírku nebo čekali na schválení dotace.“
Organizace CARE se dlouhodobě věnuje pomoci v krizových oblastech, klade důraz na odstranění chudoby a rovnoprávnost žen a dívek. Pravidelné příspěvky využívá například na projektech na Ukrajině, v Sýrii nebo Etiopii.
Nová kampaň v ulicích
Češi jsou na náhlé oslovování v ulicích zvyklí spíš z reklamních akcí, proto přirozeně vyvstává otázka – bude jim to příjemné? Organizace si nedůvěru uvědomují, a tak se snaží nastavit jasná pravidla. Každý ambasador bude mít viditelný průkaz s názvem organizace, IČO, oficiálním telefonním číslem a odkazem na web.
„Nebudeme vybírat na konkrétní aktuální sbírku, ale chceme s lidmi mluvit o možnostech dlouhodobého dárcovství,“ doplnila Katarína Král z CARE.
UNICEF pak připomíná, že pravidelný dárce získává výhodu v přehledu. „Lidé si zvolí organizaci, která je jim blízká a tu pak dlouhodobě podporují. Stačí tak, když si její důvěryhodnost a smysluplnost ověří na počátku a poté už mají jistotu, že jejich příspěvek bude opravdu efektivně využitý. Navíc organizace své pravidelné dárce nadstandardně informují o svých aktivitách, projektech i hospodaření, takže své dary můžete prověřit opravdu zblízka,“ vysvětlil Miroslav Svatoš.
A jak pravidelné dary pomáhají v praxi? „Pokud chceme dětským pacientům slíbit pravidelnou zábavu s klaunem třeba na rok dopředu, musíme mít stabilní příjem. A věříme, že česká společnost už dospěla do bodu, kdy se stejně jako jinde v Evropě pravidelné dárcovství stane součástí osobních a rodinných rozpočtů. Může jít třeba i o sto korun měsíčně, pro nás je hlavní to, že to bude podpora trvalá,“ uzavřel Vlastimil Nigrin ze Zdravotního klauna.
Zdroje: UNICEF, Zdravotní klaun, CARE ČR
