Seriál Chalupáři se řadí mezi nejpopulárnější televizní díla u nás. Režisér František Filip přivedl v roce 1975 na obrazovky příběh plný humoru a tolerance, který spoléhá na soužití městského a vesnického člověka. V zákulisí jedenáctidílného projektu se odehrálo mnoho situací spojených s osudem drahých rekvizit a vysokými finančními odměnami pro vybrané herce.
Ikonický orchestrion a jeho osud
Důležitou roli v celém příběhu sehrál starý orchestrion s vyrytým nápisem Augustin Obalil. Tato vzácná hudební rekvizita patřila rodině varhanáře Zdeňka Hromádky, který ji původně prodal kvůli nákupu rogalového křídla. K vzácnému rodinnému majetku se po mnoha letech dokázal vrátit a v roce 2013 zchátralý přístroj koupil zpět od jiného chalupáře. Po pečlivé restauraci do něj vrátil původní válce s melodiemi a nabídl ho k vystavení do muzea.
Tvůrci museli k docílení té správné vesnické atmosféry zasáhnout do skutečné podoby středočeské obce Višňová. Filmařům pro potřeby děje chyběla klasická autobusová zastávka, a tak si na návsi zkrátka postavili vlastní. Pozorní diváci a místní obyvatelé dobře vědí, že když se Evžen Huml vydá na autobus, kráčí ve skutečnosti k místnímu rybníku. U jeho seriálové chalupy musel navíc původní kovový plot ustoupit stylovější dřevěné variantě.
Luxusní rekvizity a platy hvězd
Práce na jedenáctidílném projektu si vyžádala na tehdejší dobu vysoký rozpočet přesahující 12 milionů korun. Velké rozdíly panovaly ve finančním ohodnocení hlavních a vedlejších postav před kamerou. Vladimír Menšík si za roli řidiče autobusu odnesl odměnu 108 tisíc korun, přičemž tento velký vůz ve skutečnosti vůbec řídit neuměl. Jiří Sovák s Josefem Kemrem dostali za své herecké výkony shodně 70 tisíc korun a Gabriela Vránová obdržela 12 tisíc korun.
Velké peníze se točily také kolem profese seriálového zetě Aloise Krbce. Ten parkoval svůj taxík u velmi prestižního hotelu v pražské Pařížské ulici, což v té době představovalo vysoce lukrativní místo. Po městě se proháněl ve voze značky Volha, jehož neoficiální spotřeba se mohla vyšplhat až ke 20 litrům na 100 kilometrů. Bohouš Císař naopak brázdil venkovské silnice na skromném a podstatně úspornějším mopedu Stadion z roku 1957.
Vychytralý komparz a vysněná chalupa
Štáb se během práce na venkově potýkal s mírnou nedisciplinovaností místního komparzu. Natáčení vyžadovalo velké množství lidí do pozadí a mladí brigádníci přišli na způsob snadného výdělku. Ráno se nechali zapsat na prezenční listinu, následně utekli k nedalekému rybníku a v podvečer si přišli vybrat peníze. Produkční tým tuto kličku po čase prohlédl a začal si přidělené statisty na place velice pečlivě hlídat po celý den.
Některým hercům se vybrané natáčecí lokace zalíbily natolik, že v nich chtěli trávit i svůj soukromý čas. Jiřina Bohdalová projevila velký zájem o odkoupení nemovitosti, ve které v příběhu bydlela její postava Dáša Fuchsová. Chalupa stojící v Dobříši patřila manželskému páru z Prahy a tito majitelé slavné herečce její prosbu o prodej odmítli. Oblíbené seriálové lokace tak dodnes přitahují zástupy turistů a obdivovatelů tohoto díla.
Své vlastní nápady do příběhu vnášeli také samotní herci. Jiří Sovák přišel s myšlenkou nesundávat z hlavy svou pověstnou rádiovku. Vysvětlení o stydnutí hlavy si herec vypůjčil ze svého staršího projektu a Evžen Huml se v seriálu objevuje prostovlasý pouze během jediné scény na promoci. Značné úsilí si vyžádalo ošetření původního filmového materiálu pro moderní obrazovky, protože uložené negativy dříve nevratně poškodila plíseň.
Seriál Chalupáři sledujte v sobotu 25. července od 21:20 na ČT1.
