Chřipka, tedy její letošní sezona, by mohla dorazit nečekaně brzy. Lékařka varuje, že první výrazný nárůst případů nastane ještě před Vánocemi. Imunita populace je oslabená a kombinace faktorů může vést k prudkému šíření viru.
Brzký nástup a důvody, proč letos přichází dřív
Chřipková epidemie v Česku každoročně nejsilněji udeří na přelomu ledna a února. Letos by ale podle predikcí mohla propuknout s příchodem adventu. Na vině může být oslabená imunita populace, změny v kmenovém složení viru i chladnější a méně slunečné léto, UV záření má totiž schopnost sterilizace.
„Kvůli několika slabším chřipkovým sezonám oslabila kolektivní imunita a většina populace má nyní nižší úroveň obranyschopnosti. Spolu s přirozenými změnami viru to vytváří podmínky pro rychlejší šíření onemocnění,“ uvedla praktická lékařka kliniky Venova Martina Bábová. Podle ní se proto dá letos očekávat nástup epidemie už v období adventu.
Průběh onemocnění, komplikace a rozdíly oproti jiným virům
Chřipka je vysoce nakažlivé akutní virové onemocnění dýchacích cest. Inkubační doba se pohybuje mezi jedním a čtyřmi dny. Nakažlivost často začíná ještě před plným rozvojem příznaků a přetrvává několik dní po propuknutí. Nejčastější příznaky zahrnují horečku nad 39 °C, bolesti svalů a kloubů, únavu, bolesti hlavy za očima a suchý kašel. U dětí se navíc může objevit i nevolnost nebo průjem.
„Doporučuje se vyhledat lékaře, pokud horečka trvá více než tři dny nebo se opět zvyšuje po poklesu,“ upozornila Bábová. U nekomplikovaného průběhu příznaky zpravidla odezní do týdne, únava nebo kašel ale mohou přetrvávat déle. Přecházení nemoci může organismus výrazně vyčerpat a zvyšuje riziko komplikací.
Chřipka bývá často zaměňována za koronavirus. Obě nemoci mohou mít podobné projevy, ale COVID-19 častěji doprovází ztráta čichu nebo chuti a nástup nemoci bývá méně náhlý. COVID-19 má podle lékařky v posledních letech mírnější průběh.
Rizikové skupiny, prevence a očkování
Statistiky Státního zdravotního ústavu ukazují, že v loňské sezoně prodělalo akutní respirační infekci, včetně chřipky, více než 2,25 milionu lidí. Každý druhý předškolák, třetí školák a čtvrtina adolescentů navštívila kvůli infekci lékaře. Mezi nejohroženější skupiny patří senioři, chronicky nemocní a lidé s oslabenou imunitou. U těchto osob může chřipka vést k vážným komplikacím – zápalu plic, selhání orgánů nebo i smrti.
„Prevencí a zmírnění průběhu onemocnění je očkování. Vakcína výrazně snižuje riziko onemocnění chřipkou a zejména riziko závažného průběhu. I když vakcína nemusí zabránit každému onemocnění, průběh bývá mírnější,“ vysvětlila lékařka.
„Nejvhodnější období pro očkování proti chřipce je říjen až prosinec, je dobré očkovat se dříve, než chřipková vlna začne. Ideálně předtím, než dojde k vysokému výskytu viru v populaci. Po aplikaci vakcíny trvá zhruba dva týdny, než se rozvine ochrana. Pokud se očkuje později v sezoně, stále to má význam, ale čím dříve, tím lépe. Očkování je doporučováno každoročně, protože virus chřipky se každou sezonu mění,“ popsala Martina Bábová.
Během loňského roku se proti chřipce nechalo naočkovat 762 tisíc lidí, což je zhruba sedm procent populace. Počet očkovaných v posledních letech stoupá, přesto je podle dat ministerstva zdravotnictví Česko pod evropským průměrem.
„Po aplikaci vakcíny trvá zhruba dva týdny, než se rozvine ochrana. Pokud se očkuje později v sezoně, stále to má význam, ale čím dříve, tím lépe,“ doplnila Bábová.
Rozhovor s MUDr. M. Bábovou z kliniky Venova
