Bláznivá komedie Což takhle dát si špenát baví diváky svými absurdními zápletkami i hereckými výkony už desítky let. Režisér Václav Vorlíček a scenárista Miloš Macourek vytvořili příběh o zlodějíčcích a nebezpečném vynálezu, kde hraje hlavní roli špenát. Jaké zajímavosti se pojí s natáčením tohoto legendárního snímku?
Zpoždění a milionový rozpočet
Realizace projektu narazila hned v samotných začátcích na nečekané překážky ze strany vedení filmových ateliérů na Barrandově. Režisér musel dát z politických důvodů přednost jinému snímku a samotné psaní scénáře tak trvalo s mnoha nutnými úpravami celý rok. Ve hře se ocitlo dokonce obsazení zahraničních herců nebo natáčení vybraných scén až na daleké Kubě. Hotové dílo nakonec ještě tvrdě zasáhla dobová cenzura v podobě nařízení vystřihnout bezmála sedm minut natočeného materiálu.
Rozpočet se kvůli technické náročnosti postupně vyšplhal na tehdy astronomických pět milionů československých korun. Filmaři museli stavět drahé kulisy pro scény, které absolutně nešlo realizovat v reálném hotelu. Týkalo se to i proslulé velké šlehačkové bitvy plné letících dezertů.
Tvůrci si dali velmi záležet na výběru lokací a pro bránu fiktivního vězení využili objekt lékařské fakulty na pražském Karlově. Film nakonec v kinech vidělo půldruhého milionu lidí a vyprávění o fiktivním přístroji s měrnou jednotkou dolzen se stalo naprostým hitem.
Zkažený pokrm před kamerou
Herecké hvězdy Vladimír Menšík a Jiří Sovák si na place prošly velmi nepříjemnou zkouškou absolutní profesionality. Pro scénu zběsilého hltání jídla v restauraci produkce nachystala hromadu talířů s bramborovými knedlíky a zeleninou. Výpadek proudu přes noc ale vyřadil ateliérové lednice a připravené jídlo do druhého dne zcela zkyslo. Jiří Sovák ucítil po prvním soustu příšerný zápach zkaženého pokrmu, záběr ovšem dohrál naprosto s přehledem bez jediného zaváhání.
Improvizace a červené policejní auto
Chování dospělé Marcelky plně vycházela z osobních zkušeností její herecké představitelky. Iva Janžurová se inspirovala u svých vlastních dcer a batolecí pohyby dokonale převedla na filmové plátno. Při nočním lezení po restauračních stolech dostala od tvůrců naprostou volnost k pohybové improvizaci. Režisér měl na začátku pouze drobné obavy, aby dospělá žena pobíhající mezi lidmi jen ve spodním prádle nepůsobila na diváky příliš pohoršujícím dojmem.
Vznik samotného názvu snímku přinesla docela obyčejná náhoda ze zahraniční cesty. Autorská dvojice si v americké restauraci dlouho nemohla vybrat z jídelního lístku a netrpělivý obsluhující personál jim sám nabídl právě oblíbený špenát.
Na plátně se objevilo i několik dalších drobných kuriozit. K odvozu hrdinů do domova posloužil skutečný experimentální vůz Veřejné bezpečnosti v netradiční červené barvě a mladý Jan Kraus si roli hloupého policisty užil jako osobní mstu příslušníkům zákona.
Komedii Což takhle dát si špenát můžete zhlédnout na Nova Cinema ve čtvrtek 13. května od 14:20.
