Móda se opakuje v určitých cyklech, bez ohledu na to, čeho se týká. A stejně jako touto cestou prochází oblečení, týká se to i her nebo hraček. Objevují se tak noví fandové, kteří propadají kouzlu starých stavebnic a věcí z let osmdesátých. Jaké hračky tehdy „frčely“?
Modré spojnice a barevné čtverce
Přesně tohle byla ikonická SEVA. Modré plastové hranoly, spojující křížky a několik barevných dlaždiček. V 90. letech jste je našli nejen v dětských pokojích, ale i školních družinách nebo zájmových klubovnách. Ze SEVY šlo postavit prakticky cokoli, a i více jak 44 let od svého vzniku si uchovává určitou popularitu.
To, na čem dělal Wichterle čočky
Kovové i plastové pásky, šrouby, profily různých tvarů a délek. Ačkoli pro Merkur existovaly návody na modely aut i letadel, nakonec asi každý skončil u vlastní fantazie. Její příběh se začal psát v roce 1920, jde tak už o více jak stoletého kmeta. Jaroslav Vancl tehdy založil společnost Inventor.
Ta se chtěla zaměřit na hračky jiného typu, než byly tehdy běžné. Nikoli předem dané tvary, ale díly spojované háčky. O dva rok později získal celosvětový patent, za další tři přišel na geniální systém spojování částí pomocí šroubků a matek. Ještě netušil, že se zrodil dodnes živý kult.
Stavebnici totiž propadly nejen děti, ale i dospělí. Vycházely nové a nové řady, které se daly navíc kombinovat, mezi součástky přibyly elektromotorky. A ač byl Merkur prezentován jako dětská stavebnice, šlo vlastně o univerzální technické řešení. Použil ji dokonce Otto Wichterle, který z Merkuru sestrojil první přístroj na výrobu kontaktních čoček.
Uhádněte kombinaci
V původní jazykové verzi Mastermind, u nás Logik. Nad rébusem pro dva hráče si v 80. a 90. letech lámaly hlavu celé generace, dnes ho najdete v různých verzích i jako mobilní aplikaci. Jeden z hráčů vytvořil kombinaci barevných kolíčků, kterou zakryl poklopem. Druhý se ji pak snažil uhádnout, respektive vydedukovat.
Hádající hráč skládal stejné kolíčky do pozic a obvykle měl asi osm pokusů. Každý z nich vyhodnotil zadávající hráč černými a bílými kolíčky vedle zadaného pokusu. Ty oznamovaly správnost barvy a její pozice. Takto mohl hádající hráč logicky dedukovat, kde má co změnit.
Člověče, nezlob se
Asi základ všech deskových her, jenž má základ v indické hře pačísí známé již v 7. století. Nejdříve byla na trhu jako Ludo, v roce 1914 ale zahájil Josef Friedrich Schmidt její sériovou výrobu pod již známým názvem. Proslavili ji pak vojáci, protože ji během první světové války posílal do lazaretů.
Igráček s přilbou
V roce 1976 se u nás poprvé objevil plastový zedník Igráček. K němu zakrátko přibyla zdravotní sestřička a rejstřík postaviček se postupně rozrůstal, spolu s jejich výbavou. Byl tak k dispozici zedník se štaflemi, zahradník, kuchařka, učitel, jezdec na koni a další. Výroba skončila až v roce 2006, ale po čtyřech letech byla obnovena.
„Výroba Igráčků začala v roce 1976, dokonce s drobnou přestávkou. Nová éra začala v roce 2010, teď už na děti čekají i celá města,“ uvedl pro Seznam Zprávy Lukáš Krinke ze Sládečkova vlastivědného muzea. Tam v roce 2018 proběhla výstava k celému fenoménu.
Playmobil
Zatímco Merkur cílil na současnost a budoucnost technologie, Playmobil učaroval hlavně středověkem. Stejně jako merkur dovoloval kombinovat zdi, střílny i postavičky a podle počtu dílků vytvářet vše od prokleté věže po celé hradní komplexy. I když se v 90. letech objevila konkurence v podobě některých edic stavebnice LEGO Systém, uchoval si dodnes své kouzlo.
Zdroje: Kupi, Denik, SeznamZpravy, Wikipedia
.jpg){kind=link}