Kdy máte nárok, jak probíhá vyřizování a proč stále víc lidí končí s prací kvůli zdraví? Bolesti zad, psychické potíže nebo rakovina. To jsou nejčastější důvody, proč Češi končí v invalidním důchodu. Mnozí přitom ani netuší, že o něj mohou požádat, pokud splní dvě zásadní podmínky. Invalidní důchod dnes pobírá přes 415 tisíc lidí. Nejvíc je jich ve věku 55 až 59 let.
Když tělo nebo hlava přestanou spolupracovat
Možná se to na první pohled nezdá, ale invalidní důchod rozhodně není jen pro lidi po úrazech nebo s vážným tělesným postižením. Právě naopak, nejčastěji jej stát přiznává kvůli problémům, které dobře zná spousta z nás. Například kvůli bolestem zad, ploténkám nebo chronickým potížím s páteří. Jen kvůli onemocnění meziobratlových plotének pobírá invalidní důchod víc než 37 tisíc Čechů, jak informuje ČSSZ.
Hned na druhém místě jsou psychické diagnózy. Schizofrenie, úzkosti, deprese, ale i mentální poruchy nebo poruchy chování patří k důvodům, které lékaři posudkových komisí hodnotí jako závažné. Pro lidi zvenčí se to může v některých případech zdát nepochopitelné. Jenže osoby s těmito diagnózami velmi často nezvládají běžné denní povinnosti, pracovní nasazení je pro ně buď nemožné, nebo ohrožující. Občas nedokáží ani vstát ráno z postele.
Invalidní důchod je přiznáván i kvůli onkologickému onemocnění. Přes 35 tisíc lidí ho pobírá například po rakovině prsu, tlustého střeva nebo konečníku.
Co musíte splnit, abyste důchod dostali
Invalidita sama o sobě automaticky neznamená nárok na peníze od státu. Aby ČSSZ invalidní důchod přiznala, musíte splnit dvě podmínky. Tou první je, že vám váš zdravotní stav snížil pracovní schopnost alespoň o 35 procent. Jednotlivé stupně se odvíjí od toho, o kolik se sníží pracovní schopnost. U třetího stupně je to pokles o 70% a více. Pak už může lékař rozhodnout, zda jde o první, druhý nebo třetí stupeň invalidity. Posudek pak dělá lékař Institutu posuzování zdravotního stavu, a to na základě dokumentace, kterou dodáte vy i váš ošetřující lékař.
Druhou podmínkou je dostatečná doba důchodového pojištění. U lidí starších 28 let je potřeba pět let pojištění v posledních deseti letech. Pokud je vám přes 38 let, uzná se i deset let pojištění z posledních dvaceti let. Výjimku mají ti, kterým invalidita vznikla už v mládí nebo následkem pracovního úrazu.
Žádost o důchod si můžete podat na ÚSSZ. Sepsání žádosti zabere dost času. Je dobré se předem objednat a vzít s sebou všechny potřebné doklady a dokumenty. Kromě občanky jsou to potvrzení o studiu, rodné listy dětí, doklady o vojenské službě nebo evidence na úřadu práce. Je potřeba dodat i zdravotní záznamy. Čím kompletnější podklady dodáte, tím větší je šance, že vše proběhne rychleji.
Ulice je zpět: Divoká dovolená, ztracené miminko i napětí ve škole
Kolik dostanete a co se může stát dál
Výše invalidního důchodu se skládá ze dvou částí. Základní výměra je pro všechny stejná. Ta procentní se počítá individuálně podle výše příjmů, doby pojištění a stupně invalidity. Zde platí, že čím vyšší stupeň, tím vyšší částka. Průměrně stát u prvního stupně vyplácí kolem 10 tisíc korun měsíčně. U druhého stupně je to pak necelých 12 tisíc, u třetího pak zhruba 17 a půl tisíce měsíčně.
Co ale mnoho lidí neví, je, že invalidita nemusí být trvalá. Není to, že vám uznají důchod na záda a ten vám již zůstane, i když se stav změní. Váš zdravotní stav se samozřejmě může zlepšit a po kontrolní lékařské prohlídce se tím pádem může změnit i stupeň invalidity. Stát vám tedy může důchod snížit nebo ho i odebrat. Na druhou stranu je logické, že pokud se vaše zdravotní potíže zhorší, může být stupeň navýšen.
Invalidní důchodce může dál pracovat, není to překážkou. Podmínkou ale je, že práce odpovídá vašemu zdravotnímu stavu a neohrožuje další vývoj nemoci. Pokud člověk dosáhne důchodového věku, invalidní důchod se automaticky změní na starobní, a pokud je ten vyšší, přizná se právě ten.
Neuvěřitelných šest minut tmy: Chystá se jedinečné zatmění Slunce, další bude až v roce 2114
Zdroj: ČSSZ, portal.gov
