Kat Mydlář je bezesporu nejslavnějším představitelem této nezáviděníhodné profese po celou naši historii. Ke slovu a činu přišel také při popravě 27 českých pánů na Staroměstském náměstí, tzv. staroměstské exekuci. To byl současně nejhorší den jeho života, i když mu přinesl doslova pohádkové jmění. Co přesně bylo tehdy problémem?
Kdo byl a odkud se vzal?
Tady nastává první problém. Narodil se v roce 1572, zřejmě v Chrudimi, i když toto místo je mnohdy bráno jako mýtus. Fakta a románové fikce se kolem jeho osoby už prolínají natolik jemně, že ani historici nemohou vyvrátit třeba romanci, která ho přivedla k popravám.
Nějakou jistotu o jeho osudech tak máme až v momentě, kdy se dostal právě na pozici staroměstského kata. O jeho cestě k rudé kápi se vypráví romance pocházejíc hlavně z románu spisovatele Josefa Svátka Paměti katovské rodiny Mydlářů.
Studium medicíny
Jan Mydlář je uváděn jako syn chrudimského písaře (ovšem spojitost Mydláře s tímto městem nelze historicky prokázat) a v Praze studoval medicínu. Z lásky k ženě byl odsouzen na smrt, protože jeho vyvolená otrávila manžela. Fakultu proto opustil a stal se katem, aby jí byl v poslední chvíli nablízku.
Jednalo se však o jednosměrnou cestu, takže u řemesla už zůstal. V této pozici musel při staroměstské exekuci popravit i kamaráda ze studií – jeho spolužákem byl Jan Jesenius, který u nás provedl první veřejnou pitvu. Mydlářovo studium medicíny je spekulace, kati ale často napravovali například zvířecí zlomeniny, znalosti se tedy určitě hodily.
Největší a nejhorší den
Historikům se nepovedlo potvrdit příběh o posledním doprovodu tragické lásky. Lékař Jan Jesenius ale mezi popravenými skutečně figuroval. Právě jemu jako strůjci rebelie navíc Habsburkové připravili nejhorší osud – během mučení mu ještě vyřízli jazyk.
Bez ohledu na to, zda sťal svého kamaráda, jisté je jedno. Na nejdůležitější podnik své kariéry odložil tolik proslulou rudou kápi. Přišel tam v obyčejné haleně, punčochách a černém plášti. Krom toho narušil i předem připravený scénář, protože si při takovém zástupu musel přes vynikající kondici na chvíli odpočinout.
Odměna a náhradní meče
Počítal také s tím, že nebude možné brousit popravčí meče, měl tedy k dispozici hned čtvero čepelí. Ztupil tři z nich. Za jediný den si pak vydělal takovou sumu, za kterou šlo podle kvality stavby koupit i deset pražských domů. Do konce života by taky nemusel hnout prstem. Mydlář mimochodem skonal v úctyhodném kmetském věku 92 let.
I mistr se utne
Stran profesionality by možná šlo právě jeho přirovnat k Zeměplošskému Smrťovi z pera Terryho Pratchetta. O něm totiž autor prohlásil, že: „Smrť není zlý. On je pouze bezchybně dokonalý ve své profesi.“ I Mydlář dělal svou práci vždy pečlivě a poctivě. Všichni z pánů, měšťanů i rytířů, které odeslal ně věčnost, byli „na jeden úder“.
Poprvé minul v roce 1632, hned poté svou práci pověsil na hřebík. Za část majetku si koupil „pohodlný“ dům u Svinské brány, tedy v dnešní ulici Na Bojišti. V duchu účelu domu se pak do konce svých dní a sil živil odklízením mršin. Sám svět opustil 14. března 1664.
Zdroje: Wikipedia, ZoomPrima, G
