Rodným stavením církevního reformátora Mistra Jana Husa má být měšťanský dům čísla popisného 36 ve vesnici Husinec v jižních Čechách. Tak je to aspoň tradičně pojímáno. Existuje ale ještě Husinec u Prahy a historici se dodnes přou, kde tedy spatřila slavná historická osobnost poprvé světlo světa.
Třísky na zuby
Písemně se dům poprvé objevuje v roce 1633, nejde ale o kroniku nebo úřední dokumentaci. Krumlovský arciděkan Řehoř z Klebatu psal pražskému arcibiskupovi Arnoštovi z Harrachu. Informoval ho, že obyvatelé vesnice ukazují Husův rodný dům a odřezávají si z něj třísky proti bolestem zubů.
Obyvatelé atrakce
Stejný trend je později zmíněn také v 18. století, kdy je z knězova rodiště stále atrakce. Úřední záznamy ale ke slovu přichází také, hlavně stran majitelů stavení. Jen rok po onom dopise je coby první známý majitel uváděn Zikmund Nána. Berní rula ho eviduje jako krejčího, o dvě dekády později zachvátí stavení plameny.
Dům pak přešel na jeho příbuzné, před koncem století (1691) opět vyhořel. Další osudy jsou střídáním majitelů různých živností od pekaře po mydláře a občas nějaký ten požár. V polovině 19. století oslovil majitel Ondřej Jíleček Muzeum Království českého stran úpravy světnice, kde se měl Hus narodit. Instituce ale odvětila, že na to nemá prostředky.
Reálný památník
Při oslavách pětistého výročí narození Mistra Jana Husa byl v roce 1869 odhalen Husův reliéf nad vchodem, jednalo se i o odkupu domu, k ničemu ale nedošlo. Památníkem se stal dům oficiálně po druhé světové válce, kdy byl roku 1952 zestátněn a otevřen jako Památník Mistra Jana Husa.
Po revoluci byla expozice zbavena ideologického nánosu bývalého režimu, rozšířena a v roce 2010 ji do dlouhodobého pronájmu získala Církev československá husitská.
Rodný dům a škola
Jihočeský Husinec ovšem nebyl nikdy jednoznačně potvrzen. „Pravdou ale je, že na Husovy jihočeské kořeny i jihočeskou tradici odkazuje celá řada pramenů. Takže i když existuje zápis, který by mohl být dokladem, že Jan Hus pocházel z Husince nedaleko Roztok u Prahy, naprostá většina historiků bere za jisté právě ten jihočeský,“ osvětluje situaci pro Rozhlas historická Eva Doležalová.
Otcové nebo už dědečci? Tito slavní muži si pořídili děti až na stará kolena, ani sedmdesátka i více pro ně není stopka
Jak plyne z uvedeného vývoje, návštěvníci jihočeského Husince rozhodně neuvidí autentickou stavbu z dřívější doby. Spíš zhmotnělou myšlenku rodného domu církevní osobnosti. Podobný „Husův dům“ existuje ještě v Prachaticích, kde měl budoucí kněz absolvovat školní docházku. Podle jedné verze ho tam z Husince vodila maminka, dle jiné bydlel v komůrce přímo v areálu.
Smyšlené vysvěcení
I u příběhu o jeho vysvěcení na kněze v Roudnici nad Labem jde nejspíš o fabulaci. „Stokrát opakovaná nepravda se stává pravdou,“ podotýká s úsměvem historička Martina Obrazová z roudnického muzea. Už před lety bylo podle jejího stanoviska jasně potvrzeno, že historku o Husově vysvěcení na zahradě v Roudnici si v 19. století vymyslel kastelán tamního zámku.
Jak už to ale bývá, tyto příběhy si najdou svou cestu, takže kastelánskou historku najdete v mnoha článcích i knihách na Husovo téma.
Hříšný tanec: Hromadné kolapsy první natáčecí den, nelibost mezi hlavními představiteli a nenáviděná věta Patricka Swayzeho
Zdroje: Wikipedia, PlusRozhlas, Husinec