Letní odpočinek může nečekaně narušit žádost nadřízeného o návrat do práce nebo náhlé zdravotní komplikace. Advokát Václav Vlk upozorňuje na práva, která lidem v takových chvílích náleží. Zaměstnanci velmi často netuší, jak se mohou v podobných situacích bránit a jaké finanční kompenzace od své firmy požadovat. Zbývající volné dny jim ale naštěstí za určitých okolností obvykle nepropadnou.
Návrat z pláže rovnou do kanceláře
Zákoník práce firmám umožňuje odvolat pracovníka z již probíhajícího pobytu. Musí ovšem jít o zcela výjimečnou událost. „Mělo by to ovšem přicházet v úvahu pouze tehdy, když nastane náhlý a závažný provozní problém, který zaměstnavatel před nástupem zaměstnance na dovolenou nemohl předvídat a který bez jeho přítomnosti nelze vyřešit,“ vysvětluje Václav Vlk z poradenské společnosti Rödl. Vedení firmy pak musí uhradit veškeré vzniklé náklady spojené s nuceným přerušením cesty.
Mezi proplácené položky patří storno poplatky, propadlá část zaplaceného zájezdu, zmařené letenky i případná cesta zpět z destinace. „Náhrada se týká prokazatelně vynaložených výdajů. Na kompenzaci za zkažený odpočinek zákoník práce nárok nedává,“ doplňuje advokát k řešení finančních náhrad.
K reálnému odvolání z rekreace dochází v praxi spíše zřídka. Pracovník totiž nemá zákonnou povinnost být během volna k zastižení na mobilním telefonu a reagovat na zprávy. Podobná pravidla fungují pro případ, kdy nadřízený jednostranně změní schválený termín volna těsně před odjezdem.
Nemoc
Zdravotní potíže uprostřed léta dokážou plány na relaxaci výrazně změnit. Pokud lékař nemocnému vystaví neschopenku, čerpání dovolené se od tohoto dne automaticky přerušuje. Promaroděné dny pracovníkům zůstávají a mají plné právo vybrat si je po uzdravení v jiném termínu. Dny strávené v posteli s horečkou se zkrátka nepočítají. Neformální domluva s nadřízeným ovšem v tomto konkrétním případě nestačí.
Zásadní roli hraje právě oficiální potvrzení od doktora. „Zaměstnanec má povinnost zaměstnavatele informovat sám a bez zbytečného odkladu, i když neschopenky jsou dnes standardně elektronické a zaměstnavatel se o neschopnosti dozví automaticky,“ připomíná Vlk.
Jak to mají DPP, DPČ a zkušební doba
Od roku 2024 mají navíc na placené volno nárok i lidé pracující na dohodu o provedení práce nebo pracovní činnosti. Jedinou podmínkou zůstává trvání jejich smlouvy alespoň čtyři týdny v kuse a odpracování minimálně osmdesáti hodin v daném kalendářním roce.
Nástup do nového zaměstnání nutně nevyžaduje dlouhé měsíce tvrdé dřiny a čekání na první dny oddychu. Čerpání lze po dohodě uskutečnit už ve zkušební době, ta se ovšem o vybrané volné dny automaticky prodlužuje. Vedení firem bývá u takto brzkých žádostí hodně opatrné. „Zkušební doba slouží k vzájemnému poznávání a žádost o delší volno hned na začátku pracovního poměru zpravidla příliš vítaná není,“ poznamenává advokát.
Mnoho pracovníků se podle něj svých vlastních nároků vzdává z pouhé neznalosti. „V praxi vidíme, že zaměstnanci se svých nároků často vzdají, respektive se jich nedomáhají, a to jen proto, že netuší, že vůbec nějaké mají. Přitom zákoník práce je v otázkách dovolené poměrně striktní a zaměstnavatele zavazuje víc, než je možná v obecném povědomí známo,“ popisuje advokát reálné zkušenosti.
Boj s horkem u pracovních stolů
Právní předpisy myslí i na lidi trávící letní dny v uzavřených administrativních prostorech. Pro profesní pozice s minimální fyzickou zátěží platí maximální povolená teplota dvacet sedm stupňů Celsia na nevenkovním pracovišti. Týká se to převážně běžných kancelářských profesí. Po překročení této hranice musí vedení podniku situaci řešit. Fyzicky náročnější profese mají tyto teplotní limity pochopitelně nastavené na jiné hodnoty.
„Pokud teplota zákonnou hranici překročí, zaměstnavatel nemůže situaci ignorovat. Je povinen přijmout konkrétní opatření, zajistit stínění, intenzivnější větrání, případně bezpečnostní přestávky a ochranné nápoje,“ dodává k povinnostem firem právník. Povinnost chránit zdraví lidí platí po celý rok. Zákon o inspekci práce bere podobná selhání velmi vážně a za porušení pravidel hrozí firmám přísné sankce. Výše případné pokuty se může vyšplhat až na dva miliony korun.
