Modernizace velkých tuzemských podniků nabírá na obratkách a stává se každodenní realitou. Generální ředitelka Jaroslava Rezlerová bedlivě sleduje celou proměnu a upozorňuje na rostoucí obavy běžných zaměstnanců ze ztráty obživy. Nové technologie, stroje a chytré počítačové programy postupně obsazují české výrobní haly. Obyčejná manuální práce tak už velmi brzy projde obrovskou zkouškou.
Obavy a chybějící příprava
Lidé u výrobních pásů mají poměrně velký strach z budoucnosti. Podle čerstvých dat společnosti ManpowerGroup, které má naše redakce k dispozici, se téměř polovina pracovníků ve výrobě obává o své současné místo v horizontu nadcházejících dvou let. Mají pocit ohrožení ze strany umělé inteligence a plošné automatizace. Odboráři i řadoví operátoři pociťují obrovskou nejistotu.
Překvapivé ovšem zůstává samotné chování velkých zaměstnavatelů. Zhruba šedesát procent lidí z průmyslu neabsolvovalo v posledním půlroce naprosto žádné školení. Vedení firem zkrátka opomíjí rozvoj těch nejdůležitějších dovedností u svých vlastních kolegů. Česká republika má přitom ve zpracovatelském průmyslu téměř čtvrtinu všech pracujících občanů. Celkový dopad těchto změn tak budeme pociťovat mnohem silněji než zbytek Evropy.
Stroje převezmou rutinu
Firmy často zavádějí moderní linky bez patřičné přípravy stávajícího kolektivu. „Umělá inteligence podle nás nebude ve výrobě znamenat, že stroje jednoduše nahradí lidi,“ vysvětluje Jaroslava Rezlerová. Mnohem spíše dojde k celkové proměně samotného obsahu většiny profesí. Dělník u pásu se přirozeně posune do role dohlížejícího operátora.
Údržbáři začnou využívat prediktivní data a vedoucí směn dostanou nové nástroje pro přesné plánování. Podniky proto nutně potřebují specialisty schopné bezproblémově propojit složité počítačové systémy s reálným chodem obrovské továrny.
Jen necelá polovina ředitelů ovšem dokázala dostat chytré technologie do fáze reálného používání v praxi. Zavádění podobných inovací zkrátka probíhá ve výrobě mnohem pomaleji než jinde ve světě komerce.
Boj o technicky zdatné talenty
Na pracovním trhu ovšem podobní experti zoufale chybí. Více než 70 procent výrobních firem má obrovský problém najít správně kvalifikované posily. Poptávka se masivně odklání od rutinní ruční práce k techničtějším dovednostem a logickému myšlení. Tento vývoj lze velmi dobře sledovat na tuzemském automobilovém průmyslu.
Továrny hlásí růst produkce a v posledním čtvrtletí zaznamenaly opravdu výrazné oživení zájmu o nové lidi. Samotný nábor už ale rozhodně neprobíhá ve starých zajetých kolejích. Personalisté hledají především odborníky na robotiku, specialisty kvality nebo procesní inženýry. Automobilky tak vyrábějí více aut, ale otevírají dveře primárně uchazečům s obrovskou dávkou digitální zručnosti.
Hledání skrytého potenciálu
Spoléhat se pouze na externí nábor nepřináší žádné uspokojivé výsledky. Vedení společností si musí začít aktivně vychovávat vlastní specialisty. Úspěch čeká organizace ochotné bedlivě sledovat potenciál svých současných pracovníků.
„Personalistika v průmyslu se postupně posouvá od otázky kolik lidí potřebujeme k otázce jaké dovednosti potřebujeme,“ dodává generální ředitelka k aktuální situaci. Řadový pracovník zkrátka nemusí umět úplně všechno hned při podpisu pracovní smlouvy. Dobrý personalista dokáže včas rozpoznat technický talent a doplnit chybějící kompetence za pochodu během zkušební doby. Stávající i budoucí zaměstnanci tak mají obrovskou šanci vyrůst z obyčejných dělníků v opravdu respektované experty.
