V české kultuře mají letní dětské stanové nebo chatové tábory obrovskou tradici. Během dekád se tento prázdninový fenomén stále vyvíjel a získával také odstíny podle konkrétní doby. Jejich kořeny sahají do vzniku skautského hnutí, které začalo jako první organizace pořádat dětské prázdninové pobyty v přírodě. Kam směřujeme dnes?
Rozšiřování a adaptace
Koncept zahájený skautem se postupně rozšiřoval a také přizpůsoboval společenské náladě i podmínkám. Přes nespornou strukturní podobnost věcí spojených s pobytem v přírodě vždy nějak odrážely životní styl i hodnoty té které doby. Jedním z nejvýraznějších období v tomto ohledu byla určitě mládežnická agitace za minulého režimu.
Za socialismu
V době vlády KSČ měly pionýrské tábory jasnou úlohu připravit děti mimo školní rok na budoucí fungování v mládežnických organizacích strany. Jako vždycky ovšem záleželo na tom, jací lidé pobyty dělali.
Děti tak mohly narazit na uvolněného volnomyšlenkáře i kovaného soudruha. Protože je ale pořádala pionýrská organizace, byla podtextem vždy výchova v duchu socialistických ideálů. Krom klasického pevného denního režimu, her a aktivit v přírodě tak obsahovaly i politickou výchovu a učení o straně.
Dřevní doby
Nutno podotknout, že kouzlo táborů vyniklo hlavně při skutečné izolaci od okolního světa a – ruku na srdce – hlavně při absenci moderních technologií. Skvěle to shrnuje jeden vtip, kdy se dva táborníci vydávají na stezku odvahy a jeden podotýká: „Teda proti noční bojovce nic nemám, ale jít tam, kde není wifina, to je trochu hardcore.“
Kolumbus, Vikingové nebo pravěk
V moderní době je už dětský tábor natolik zajetým konceptem, že se do něj pouští prakticky každá zájmová organizace. Krom toho například domy mládeže organizují i tzv. příměstské tábory. Během nich se děti nevypravují mimo město, ale během prázdnin mohou trávit čas v prostorách budovy, takže se o ně rodiče nemusí starat.
Témata klasických přírodních táborů pak nejsou nijak omezena a sahají od historie přes mytologii až po pobyty inspirované hrami, filmy nebo knihami. Leckde si lze navíc program stanovit dopředu i na místě do značné míry individuálně. Tábor pak má jakousi ústřední linii aktivit a her, dítě se může navíc učit jazyk nebo konkrétní sport.
Hvězda Ulice Aneta Krejčíková otevřeně přiznává: Vydělávám 150 tisíc měsíčně, ale na konci měsíce mi nic nezůstane
Nástroj samostatnosti
Právě tzv. polní podmínky, nutnost spoléhat se na vlastní schopnosti i jeden na druhého a možnost se v přírodě „zocelit“ dělá z táborů to, k čemu byly původně určeny. Moderátorka pořadu Máte slovo Michaela Jílková se pak v jednom rozhovoru vztekala, že jí nikdo nemůže bránit, aby po telefonu pravidelně mluvila se svým dítětem.
Jenže jednou z point táborového pobytu je právě ona absence rodiče doslova „na dosah“. Extrémem jsou pak případy dětí, které při odtržení od telefonu nebo tabletu a nemožnosti zahrát si hry dostávají skutečné abstinenční příznaky. Rodičům pak nezbývá, než si je odvézt zpátky domů. Kdoví, třeba tu za pár let budeme muset mít i novou formu – tábor detoxikační. Středoškoláci na vojenském výcviku si ostatně detox od mobilů docela pochvalovali.
Dnes je to jiné
Nutno dodat, že dnešní děti prostě nezažijí to, co my. Že by čekali, až půjdou někam na výšlap a po cestě městem objeví telefonní budku, do které by si šetřily drobné, aby mohly alespoň jednou zavolat domů. Dopisy byly na denním pořádku, a to nejen od nich pro rodiče, ale i od rodičů spolu s něčím dobrým. A ta radost a slzičky štěstí, když rodiče přijedou své děti navštívit po několikadenním odloučení? Dnes mají mobily, s rodičem jsou ve spojení neustále.
A co si budeme, teď vedoucí vezme mobil a už píše zprávu. Dříve se i každý průšvih už nezdál tak horký, když se jej rodiče dozvěděli (nebo ani to ne) s odstupem mnoha dnů. A taková stezka odvahy – od té se už také někde upouští.
Nebo to, že jsme čekali, až 2-3x do týdne otevřou na hodinku přilehlý bufet s dobrotami, abychom si mohli koupit něco dobrého. Teď je všeho takový nadbytek, že dnešní děti snad nemůže těšit ani mikulášská nadílka.
I když se ještě malá hrstka táborů snaží atmosféru „původních“ táborů udržet, není to ono.
Drahé tety a já: Auto spadlo do jímky, pořádná facka a konec s kouřením
Zdroje: Youtube, Denik, TaboryMamut.cz, HradecRozhlas