Listopad je měsícem, kdy se podle pranostik láme počasí a rozhoduje se o tom, jaká bude zima i úroda. Ale nejen to. Některá lidová rčení naznačují i příchod nemocí nebo úmrtí. Podívejte se, co se v listopadu „má“ a co naopak věští potíže. Jaké jsou tedy nejznámější listopadové pranostiky?
Hromy, květy a sníh
Zatímco dnes nás o počasí informují radary, naši předkové se spoléhali na přírodu. A právě listopad byl pro ně zásadní měsíc. Sleduje se všechno. Sníh, mrazy, hvězdy i květy na stromech. Například: „Ozdobí-li listopad květem štěpy, budou mřít starci i děti.“ Podobně varovně zní i: „Kvetou-li v listopadu jarní byliny, přijde zmára na lidi.“
Nezvykle teplý listopad tak v lidových moudrech rozhodně neznamenal radost. Naopak, vnímán byl jako předzvěst nemocí a oslabení. Když se ale listopadem ozvalo hřmění, rolníci se těšili. Rčení „Listopadové hřmění pšenici ve zlato mění“ se objevuje v různých obměnách hned několikrát. Znamenalo totiž naději na dobrou úrodu.
Když přijede Martin, sledujte barvu jeho koně
Jedním z nejznámějších listopadových svátků je 11. listopad a svatý Martin. Pranostiky k němu se drží dodnes. Nejčastěji se říká: „Na svatého Martina bývá dobrá peřina“ nebo „Svatý Martin přijíždí na bílém koni.“
Ale zajímavá je i symbolika koně. Pokud přijel „na bílém“, tedy napadl sníh, očekávala se tuhá zima. Pokud ale bylo sucho nebo mlhavo, zima měla být proměnlivá. Pranostika říká:
„Přijede-li na šedém (mlhy), bude zima střídavá, přijede-li na žlutém (sucho), přijde zima tuhá a suchá.“
Další významné dny jsou třeba 19. listopadu svatá Alžběta: „Počasí o svaté Alžbětě povídá, jak bude v létě.“ Pak 22. listopadu svatá Cecílie říká: „Svatá Cecílie sněhem pole kryje.“ Nebo první adventní neděle, na kterou se váže předpověď délky zimy podle toho, zda mrzne nebo ne. Například: „Je-li prvního adventu mrazivo, bude zima trvat osmnáct neděl.“
Pranostiky, které mají překvapivě vědecký základ
Ačkoli to může znít jako pověry, některé listopadové pranostiky mají oporu v přírodních cyklech. Například to, že sníh na zmrzlé půdě neškodí osení, ale pokud napadne na nezamrzlou zem, může úrodu zničit. Doslova se říká: „Padá-li první sníh, když země nebude zmrzlá, velikou škodu osení učiní.“ A naopak: „Jestliže sníh listopadový dlouho zůstane, více než hnůj polím prospěje.“
Zajímavé je i propojení listopadového počasí s tím březnovým: „Jaký bývá v listopadu čas, takový obyčejně v březnu zas.“
Zima, která vchází s adventem a sněhem, byla vnímána jako požehnání pro půdu, která mohla pod bílou peřinou odpočívat. A lidé? Ti se schovávali pod tou svou. Jak praví další oblíbená pranostika: „Na svatou pannu Kateřinu sluší se schovati pod peřinu.“
Sbírka změnila život nemocné dívce. Speciální přístroj jí předal Tomáš Klus
Zdroj: e-pocasi, kurzy.cz, pranostika.cz
