Guinnessova kniha rekordů shromažďuje lidské výkony i tělesné proporce. A zatímco někteří stráví celé roky tréninkem své disciplíny, aby se do ní dostali, další mají zápis jako vedlejší efekt. To byl i případ Jona Browera Minnocha, který se ve své době získal prvenství – nejtěžší muž světa. Na to, aby dosáhl hmotnosti více jak půl tuny, mu reálně stačilo jen jíst.
Šlo to jen odhadnout
Psal se rok 1978 a Jon vážil 635 kilogramů. Reálně to ale mohlo být ještě víc, protože jeho stav a váha nedovolovaly přesné měření. S obezitou zápasil prakticky od narození, takže v období ještě před pubertou (ve 12 letech) vážil těžko uvěřitelných 133 kilo. Jen nastoupil na Bothellskou střední, přibral další tři kila.
Příčiny a vedlejší efekty
Jak extrémní růst, tak extrémní nabírání na váze způsobují kolikrát genetické faktory nebo jiné anomálie. Jon nebyl jiný případ. Jeho přibírání bylo v základu způsobeno genetikou. Přidala se však špatná strava, sedavý životní styl a hlavně šílený apetit. Není proto překvapením, že se přidaly problémy s dýcháním i pohyblivostí.
Dobrosrdečný taxikář
Dle jeho vlastních vyjádření ho to však údajně nijak neomezovalo. Po celý život byl srdečným člověkem, i když se už ve 22 blížil 200 kilo. Rok 1963 byl ve znamení sňatku s přítelkyní Jean McArdle. Společně si zřídili taxislužbu, a protože na ostrově Bainbridge bylo jediné taxi, vydržel v tomto prostředí dlouhých 17 let. Sám o sobě tvrdil, že je „in no way handicapped,“ tedy že se necítí v jakémkoli směru znevýhodněný.
Dva rekordy jedním tahem a zdravotní potíže
Už jsme zmínili, že Jon sám dosáhl více jak půl tuny a stal se nejtěžším člověkem historie. S manželkou, která proti němu byla se svými 50 kily doslova „vyžle“ vytvořili rekord největšího váhového rozdílu páru. Spolu také vychovali dva syny, Johna a Jasona.
Ano, tohle muselo dříve nebo později přijít ve větším měřítku. Morbidní obezita se začala podepisovat na Jonově zdraví, kromě několika zákroků si tak zavedl i přísnou dietu. Jídlo se mělo skládat hlavně ze zeleniny, limitem bylo šest set kalorií denně. Současně užíval diuretika, aby zmírnil zadržování tekutin organismem.
Jak do nemocnice?
Ani tato opatření však nepomohla. Jon postupně zeslábl a byla potřeba hospitalizace. To byla logicky výzva, protože už nedokázal pořádně mluvit, natož se pohnout. Hasiči tak z jeho domu odstranili okno a na speciálních dřevěných nosítkách ho více než dvanáct hasičů a záchranářů dopravilo do nemocnice.
První testy odhalily hromadění obrovského množství tekutiny. V krvi se mu navíc hromadil oxid uhličitý, což vedlo k tzv. Pickwickově syndromu. Ten vede k výrazné spavosti, potížím s dechem i postižení srdce.
Na třetině váhy a ve dvou hrobech
Za dva roky pobytu na lůžku byl Jon propouštěn s prakticky třetinovou váhou 215 kilo. Vytvořil tak asi třetí rekord, protože šlo o největší známé zhubnutí jednoho člověka. „Na tuhle šanci na nový život jsem čekal 37 let,“ řekl tehdy podle webu How Stuff Works novinám.
Problém byl, že nastal obrovský jojo efekt. Jen pár měsíců stačilo k tomu, aby byl na dvojnásobku. Další roky jeho hmotnost dramaticky kolísala, smrt ho zastihla ve věku 41 let počátkem roku 1983. Jeho pohřbení si vyžádalo tucet mužů a dvě hrobová místa.
Zdroje: EpochaPlus, Lifee, GuinnessWorldRecords, WikiSckripta, HowStuffWorks
