Nostalgický snímek Jana Svěráka Obecná škola vstoupil do kin roku 1991. Málokdo ale mohl tehdy tušit, že se příběh z poválečného dětství malého Edy stane jedním z nejoblíbenějších tuzemských snímků. Dostalo se mu však nejen ocenění diváků a kritiky, ale i pocty téměř nejvyšší, tedy nominace na Oscara. Co skrývá zákulisí jeho natáčení?
Nečekaný zrod a jiný režisér
Obecnou školu neměl původně vůbec režírovat Svěrákův syn Jan (60). Zdeněk Svěrák psal totiž podle ČSFD scénář pro Víta Olmera. Když oba natáčeli komedii Jako jed, vzpomínali v košickém hotelu Slovan na školu a dětství. Olmer požádal Svěráka o scénář ze školního prostředí, nakonec ho však odmítl a točil nakonec dnes také kultovní Tankový prapor.
Zdeněk Svěrák měl však scénář jako velmi osobní záležitost. „Filmové povídky píšu tak, abych z nich potom za pomoci nůžek a lepidla snadno udělal literární scénář. Vlastně tedy máte v ruce text, podle něhož byla točena Obecná škola, film o mém vlastním dětství, režírovaný mým vlastním synem,“ cituje úvod knihy web Literární doupě.
Ďábel v detailech
Jan Svěrák se pak u otcova scénáře snažil o maximální autenticitu, hlavně v detailech. Jenže třeba přivezené školní lavice byla zcela nové. Děti proto dostaly hřebíky a hodinu na „řádění“. Mohly vyrýt i něco proti fašismu, protože se děj odehrává v roce 1945.
Některé situace už dnešní mládež chápe těžko. „Třeba ta tragédie, když Eda spolkne žvýkačku. Tenkrát to byla vzácnost žvýkali jsme ji nanejvýš po půlkách… a mně to zůstalo dodnes. Nikdy si neberu celou, člověk toho má v hubě moc,“ komentoval situaci s úsměvem Svěrák.
Casting Jana Třísky
Představení Jana Třísky jako Igora Hnízda dávno zlidovělo a on sám je pro příběh zcela klíčovou postavou. Obecná škola pro něj byla slavným comebackem, protože se vrátil z 13 let trvajícího exilu. „Měli jsme opravdu štěstí. Když Honza film dostal, byl tu náhodou Jan Tříska a on měl tu drzost a scénář mu poslal.“
„Tříska nemohl v noci spát, scénář si přečetl a ráno nám volal, že jsme mu zkomplikovali život. Když jsem ho v tom filmu viděl, věděl jsem, že tam přinesl jiný způsob herectví,“ popisoval Zdeněk Svěrák v rozhovoru pro Vlastu.
Chybičky se vloudí
Chyby se vyskytnou v každém filmu, protože ani technika, ani nejpečlivější tvůrci prostě „nevychytají“ všechno. Třeba vagony filmových vlaků jsou Eas, které se ale vyráběly až od roku 1973. Dále se ve snímku objevuje americká vlajka s padesátkou hvězd. Těsně po válce jich ale USA měla pouze 48. I další věci leží v technice, třeba odpory s páskovým kódem nebo stožáry vysokého napětí. Obojí byl typ, který přišel až mnohem později.
Jiný název a celková myšlenka
Snímek se měl původně jmenovat „Z mého života“. Svěráka ale upozornili, že to už napsal Smetana. „Snažili jsme se s otcem vytvořit spíše něco, co by bylo založené především na té neopakovatelné poválečné atmosféře. Chtěli jsme vystihnout ono poválečné nadšení, kdy si lidé řekli: ‚Tak, už je všechno špatné za námi a teď ukážeme světu, co dokáže malý, pracovitý národ, když mu do jeho osudu nikdo nezasahuje.'“
Obecnou školu můžete vidět 4. září od 20:10 na TV Seznam.
Show Jana Krause: Herec bez sítí, průkopník hubnutí i neherečka, která milovala Formana
Zdroje: CSFD, LiterarniDoupe, Vlasta, CeskaTelevize
