Každý rok vzplanou po celém Česku i na Moravě vatry, někdy provázené ještě figurou čarodějnice. Zvyk poslední dubnové noci (a prvního květnového úsvitu) je jednou z nejživějších a nejstarších tradic na našem území. Proč je 30. duben tak významný, že se zvyk vater a pálení čarodějnic opravdu drží?
Přechod období
V minulosti byl tento moment vnímán jako přelomový ve více kulturách. Končila zima, začínalo jaro, plodná část roku. Přerod z dubna na květen byl současně momentem potřeby očištění prostoru od všeho starého a negativního. K tomu patřily i zlé síly, choroby, stará neštěstí a hrozby.
Nejde tedy jen o spálení konkrétní figury, ale očištění prostoru pomocí ohně od zla obecně. Čarodějnice byla pro svoje tradované spojení s temnými silami dokonalou personifikací.
Historie čarodějnic
Pálení čarodějnic je moderní název. A upřímně, trochu nudný. Tradice totiž sahá až k pohanskému Beltainu, jinak jde o Valpuržinu nebo Filipojakubskou noc. Vzpomínáte na animovanou pohádku Malá čarodějnice s havranem Abraxasem?
Filipojakubská noc byla nocí největšího čarodějnického sletu neboli sabatu. No a Malá čarodějnice tak pak provedla opravdu vydatné pálení svých kolegyň.
Kdy to začalo
První vatry na našem území jsou bohužel zahaleny v mlhách času. Nicméně v polovině 19. století lze najít doklady o snahách církve tento svátek zakázat – samozřejmě kvůli jeho pohanskému původu. Forma byla nejspíš převzata z Německa, kde se drží hlavně termín Valpuržina noc.
U nás jde spíše o onu „Filipojakubskou noc“, tedy podle světců Filipa a Jakuba. Další možností je původ v tradičním vynášení Morany coby symbolu zimy. Tu vynášely z vesnic barevné průvody za zpěvu písní. Figuru pak většinou shodily z mostu do řeky, na mnoha místech se ale také pálila.
Historické překážky
Z praktického hlediska provázely tradici taky historicky nesnáze. Kromě zmíněného zákazu v 19. století coby pověry musel ustat za druhé světové války. Tehdy bylo jednoduše zakázáno rozdělávat venku jakékoli ohně.
Trochu tragikomicky probíhaly vatry za minulého režimu. Pro režim byla tradice problematická, současně ale velmi zakořeněná. Na mnoha místech se tak objevila snaha přejmenovat ohně na „vatry míru“, což by víc vyhovovalo socialistické ideologii. Pravdou však je, že to v mnoha obcích vedlo k jejich zániku.
Dnešní podoba
Současná podoba tohoto svátku, nebo spíše společenské události, se dá nejlépe přirovnat k pouti. Pálení pořádá město jako společenskou událost s atrakcemi, občerstvením a různými hrami (soutěž o nejlepší masku čarodějnice). Ve večerních hodinách pořádají obce koncerty, místo klasické vatry už je na mnoha místech ohňostroj.
Zdroje: Wikipedia, ProZeny, AkcniCeny, ObecBorek
