Někteří lidé dnes raději nevytáhnou paty z domu a telefon přepnou do tichého režimu. Pověra o nešťastném pátku třináctého vrostla do české společnosti tak hluboko, že proti ní nepomáhá ani zdravý rozum. Odborníci pro tento strach dokonce vymysleli krkolomný název paraskavedekatriafobie. Kořeny této obsese přitom sahají hluboko do minulosti, od biblických zrad přes likvidaci středověkých rytířů až po moderní marketing.
Král Filip a oheň
Všechno začalo ve Francii na začátku čtrnáctého století. Král Filip IV. Sličný přesně v pátek 13. října 1307 udeřil na mocný řád templářů. Následná vlna zatýkání, mučení a poprav otřásla celou tehdejší Evropou. Členové řádu a jejich příznivci od té chvíle považovali tento den za ďábelský. Historická pachuť nespravedlnosti a krve zůstala v kolektivní paměti Evropanů zapsaná přes šest set let.
Jidášova třináctka
Stopu najdeme i v Bibli a příběhu o ukřižování Krista. U poslední večeře sedělo u stolu přesně třináct lidí a tím posledním byl zrádce Jidáš Iškariotský. Odtud pramení lidová moudrost, že jeden ze třinácti stolovníků do roka zemře. Samotné ukřižování připadlo na Velký pátek, což spojení konkrétního dne a čísla v očích věřících definitivně zpečetilo jako symbol zmaru.
Špatnou pověst pátku potvrzují i další starozákonní výklady. V tento den údajně Adam s Evou ochutnali v ráji zakázané ovoce a Kain vztáhl ruku na svého bratra Ábela. Třináctka jako číslo neštěstí funguje i v severské mytologii. Bůh Loki se vetřel jako třináctý host na hostinu ve Valhalle a způsobil smrt boha Baldera, patrona dobra a světla.
Ženy a Taylor Swift
V dobách před křesťanstvím mělo přitom toto spojení zcela opačný náboj. Číslo třináct symbolizovalo ženský menstruační cyklus a plodnost, tedy hodnoty vysoce ceněné. Pátek patřil bohyním lásky a se*uality.
S nástupem nové víry se však oslava ženství a přírodních cyklů dostala na černou listinu. Církev původní symboly života postupně démonizovala a změnila je v nástroj strachu. Moderní doba se ale starým pověrám brání. Zpěvačka Taylor Swift například třináctku otevřeně používá jako svůj šťastný talisman a vrací jí původní pozitivní význam.
Miliardové ztráty
Strach z pátku třináctého má dnes naprosto reálné ekonomické obrysy. Ve Spojených státech amerických přichází hospodářství v tento den o stovky milionů dolarů. Lidé a firmy odkládají podpisy smluv, nákupy nemovitostí i investice na burze. Ztráty počítají i letecké společnosti, protože část cestujících odmítá nastoupit na palubu a letadla létají poloprázdná. Tento iracionální blok v hlavách lidí tak reálně brzdí světový obchod.
Jediným vítězem v tomto moři obav jsou majitelé sázkových kanceláří. Pro ně funguje pátek třináctého jako spolehlivý magnet na peníze. Davy lidí věří, že právě v tento den zlomí osud a smůlu přetaví v pohádkové bohatství. Tržby z číselných loterií a prodeje stíracích losů trhají rekordy.
Skutečné tragédie
Historie bohužel nabízí dostatek důkazů, které obavy z tohoto data přiživují. V pátek 13. ledna 1939 lehla popelem většina australského státu Victoria a oheň si vzal desítky lidských životů. V roce 1972 se v Andách zřítilo letadlo s ragbyovým týmem. Přeživší museli v mrazivých horách bojovat o holý život neuvěřitelných sedmdesát dva dní.
Černou kroniku doplňuje nálet německých bombardérů na Buckinghamský palác v roce 1940. V roce 1996 vyhasl v New Yorku život populárního rappera Tupaca Shakura a o šest let později narazila na útes u italského pobřeží výletní loď Costa Concordia. Zbytečná nehoda stála život třicet lidí.
Děsivou bilanci uzavírají teroristické útoky v Paříži z listopadu 2015. Islamisté tehdy povraždili 130 lidí a stovky dalších zranili. Ačkoliv jde podle historiků a statistiků o náhodnou shodu okolností, lidská mysl v těchto událostech vidí jasný vzorec. Pověra o pátku třináctého tak zůstává živá i v digitálním 21. století.
