Zdražování energií, potravin a dalšího běžného zboží znovu oživilo debaty, jestli se lidem za socialismu vlastně nevedlo lépe. Rohlík za 40 haléřů zní jako z pohádky – ale jaká byla tehdy skutečná kupní síla?
Přepočty a souvislosti
Problém je totiž v přepočtech a taky v tom, jaké měli tehdy lidé reálné příjmy. Právě na to upozorňuje mezi jinými i historik Vojtěch Kessler. Právě z jeho rukou vzešla Databáze dějin všedního dne, na kterou upozorňuje Radiožurnál. Když totiž socialistické ceny adaptujeme na dnešní poměry, často se nám protočí panenky.
„Uvědomme si například, že litr nafty stál v 80. letech 8 korun, to je v přepočtu na dnešní ceny až 80 korun! Dnešní ceny jsou tak výrazně nižší, za svůj plat si pořídíme víc věcí než před rokem 1989,“ řekl Vojtěch Kessler v rozhovoru pro Radiožurnál..
Co znamená levné nebo drahé?
Vzpomínání na „zlaté komunisty“ je pro určitou skupinu lidí jakousi univerzální mantrou. Dnes nadávají na „drahé“ a dříve bylo vše „levné“. Jenže co je vlastně levnost nebo drahota. Jak se to dá poznat a co si pod tím představit? Jak se ptá web Měšec.cz – „je rohlík za dvě koruny drahý nebo levný?“.
A byl by levný nebo drahý, kdyby stál stejné dvě koruny za minulého režimu. Srovnání cenovek totiž naprosto nic nevypovídá. Ekonomové mají proto pro tyhle případy termín, kterému se trochu vzletně říká „relativní cena“.
Cena a náklady
Jde vlastně o starý dobrý „poměr cena výkon“, který se jako formulace hodně používá například v online prostředí při tvorbě zakázek. Když si třeba majitel e-shopu chce nechat vyrobit reklamní banner, posuzuje, kolik je ochoten investovat a kolik nových klientů mu takový prvek přivede. Tedy kolik na tom za konkrétní cenu vydělá.
V případě obyčejného rohlíku je relativní cena množstvím času, který musíme pracovat na získání jednotky nějakého zboží. Obecně tedy, jak dlouho musíme pracovat, abychom si mohli koupit rohlík, auto, láhev vína, počítač nebo zájezd k moři.
Ejhle, levno
Jakmile si tento mechanismus uvědomíme a začneme srovnávat právě způsobem náročnosti vstupu a zisku jednotky v době reálného socialismu a dnes, objeví se „šokující“ skutečnost. Drtivá většina naprosto čehokoli je dnes výrazně levnější, než jak tomu bylo dříve.
Podle dat webu Zakomunistu.cz, který srovnává ceny a mzdy z roku 1989 s rokem 2022, je dnes například sýr eidam o 45 % levnější, vejce o 75 %, rostlinný olej o 85 % a barevný televizor dokonce o 95 %. A nejde jen o potraviny nebo elektro – levněji vychází i oběd ve školní jídelně, návštěva kina nebo například dětské boty, které jsou podle srovnání levnější o celých 80 %.
Plat versus auto
Chcete příklad? V roce 1989 byla dle Ekonomického deníku průměrná mzda 3 170 Kčs. Stejná částka v roce 2015 činila 26 287 Kč. Průměrný osobní automobil stál v roce 1989 kolem 70 tisíc korun. Na takovou škodu 105 musel průměrný socialistický pracovník strávit v práci 22,1 měsíců, tedy téměř dva roky času.
Osobní vůz značky Škoda v základní výbavě je za necelých 235 000 Kč (příklad je z roku 2021). Průměrný český občan ho tak může získat za slabých devět měsíců pracovního nasazení. Nemluvě o tom, že oproti minulému režimu získává daleko kvalitnější produkt. Skutečnost, že spousta věcí tehdy na trhu vůbec nebyla, nebo se na ně stály fronty, je samostatná kapitola.
A pokud bychom vzali celý běžný nákup, ten podle portálu Zakomunistu.cz dnes vychází v přepočtu až o 75 % levněji. V kontextu průměrné mzdy tak můžeme říct, že lidé dnes nakoupí násobně víc – a často bez pořadníků a front.
Zdroje: Zakomunistu, Radiozurnal, Mesec, EkonomickyDenik
