Dokonale střižený zelený pažit platil dlouhé roky za hlavní chloubu upravené zahrady. Současné klimatické podmínky a snaha o úsporu času ale nutí majitele domů hledat chytřejší řešení. Klasické trávníky vyžadují obrovské množství péče a velká část zahrádkářů se proto přiklání k takzvanému antilawn trendu. Přírodní alternativy šetří peníze i vodu a na pozemku vytvářejí velmi přirozené scenérie.
Neustálé zalévání a drahá údržba
Péče o běžný trávník spolkne mnohem více energie i financí, než se na první pohled zdá. Pěstitelé musí plochu pravidelně sekat, v období sucha neustále kropit a doplňovat živiny pomocí hnojiv nebo speciální chemie. Po každé zimě navíc přicházejí na řadu nezbytné opravy zničených míst a dosévání holých ploch.
Odborníci upozorňují, že takový postup přestává dávat smysl obzvlášť v době častých letních veder. Lidé proto zelené plochy hromadně opouštějí a raději volí varianty s nižšími nároky na obsluhu. Ušetří tak spoustu hodin času, sníží náklady na zahradní techniku a pomohou přírodě vyrovnat se s nedostatkem vláhy.
Květinové louky a odolný jetel
Inspirace k novému pojetí exteriéru přichází často ze zahraničních ekologických magazínů. Zahrádkáři s oblibou vysévají obyčejný jetel. Tato nenápadná rostlina výborně zadržuje v půdě vlhkost a významně zlepšuje její celkovou kvalitu. Majitelé nemusí jetelové plochy hnojit a odpadá i povinnost pravidelného zkracování.
Velké oblibě se v tuzemsku těší také rozmanité květinové louky. „Prostor plný barevných květů stačí posekat jen párkrát do roka. Taková místa mají mnohonásobně vyšší biodiverzitu a spolehlivě přitahují hmyz i drobné ptactvo,” potvrdil naší redakci zahradník Jan Novotný.
Půdopokryvné rostliny a kamení
Pro menší nebo hůře přístupná místa fungují nejlépe nízké druhy pnoucích rostlin. Voňavá mateřídouška nebo obyčejný mech vytvářejí hustý koberec s výbornou odolností proti nedostatku srážek. Tyto úseky vynikají velmi zajímavým vzhledem a potřebují jen naprosté minimum lidské pozornosti.
Ze zahraničí se do našich končin postupně dostává také styl zvaný xeriscaping. Jde o suchomilné zahrady kombinující nejrůznější kameny s velmi odolnými rostlinami. Takové prostředí se hodí především do extrémně horkých lokalit a zvládne plnohodnotně fungovat prakticky bez dodatečného zavlažování.
Postupná proměna kousku pozemku
Přírodní alternativy přinášejí obrovskou úlevu z hlediska práce, mají ovšem svá specifická omezení. Křehký heřmánek ani kvetoucí louka nezvládnou každodenní zátěž a nesnesou intenzivní sešlapávání. Zakládání nového ekosystému také vyžaduje pečlivý výběr vhodných druhů přesně podle místních podmínek a počáteční fáze výsadby bývá poměrně pracná.
Proměna exteriéru proto probíhá obvykle v menších krocích. Zkušení zahradníci doporučují začít omezením sekání třeba na jedenkrát za dva týdny a nechat část zahrady volně zdivočet. Pozemek získá přirozenější ráz a drobná změna se okamžitě projeví na lepším zadržování vody v půdě.
