Vrah z Chcete být milionářem: Viktor Kalivoda vyhrál 320 000, pak koupil pistole a šel vraždit do lesa neznámé lidi

Chladnokrevný zabiják mezi stromy, kterému se po jeho hrůzných činech začalo přezdívat Lesní vrah. Viktor Kalivoda (†33) připravil o život tři zcela náhodně vybrané lidi. A v plánu měl i další vraždy. Byl to přitom vysoce inteligentní student, který měl za sebou několik vysokých škol. Sousedi o něm mluvili jako o slušném a vzorném člověku.

REKLAMA

Vyhrál v televizní soutěži

Viktor Kalivoda se v roce 2004 objevil v oblíbené a tehdy hojně sledované televizní vědomostní soutěži Chcete být milionářem. Odnesl si celkem 320 000 Kč. Člověk by mu takovou výhru možná i přál. Pokud by ale získané peníze nevyužil k nákupu dvou pistolí a také většího množství munice…

Sériový vrah s IQ 130

Viktor Kalivoda byl nadprůměrně inteligentní člověk. Žil zdánlivě nenápadným životem. Bohužel tak nějak nevěděl, co se sebou. A to byl impuls k tomu, aby začal vraždit. Psal se 13. říjen roku 2005. Kalivoda v lese natrefil na manželský pár.

V poklidu si v lese sbírali klestí, když v tom k nim Viktor Kalivoda přistoupil. Na vzdálenost cca 10 metrů natáhl ruku s pistolí a vystřelil. Jen o tři dny později se scénář opakuje. Obětí se tentokrát stává pejskař. Ani ten neměl sebemenší tušení, že když si toho dne vyrazí s chlupatým kamarádem na procházku, domů už se nikdy nevrátí…

Byl chytrý, ale nechal stopy

Ačkoli byl opravdu inteligentní muž, zanechal za sebou celou řadu stop. Právě díky nim se policistům podařilo jen týden po první vraždě dopadnout pachatele. Zatkli ho brzy ráno u něj doma. A dozvěděli se šokující věc.

Kalivoda měl totiž v plánu vraždit znovu. Plánoval postřílet větší množství lidí v pražském metru. Policistům přiznal, že ve vagónu několikrát sahal po zbrani. Nikdy nedokázal vysvětlit, proč vlastně zabíjel. Svůj motiv si nechal pro sebe a vyšetřovatelům tak navždy zůstal neobjasněn.

Odsouzen na doživotí, seděl jen pět let

Za své zrůdné činy – zabití nevinných lidí, kteří vůbec za nic nemohli a vraha ani neznali – dostal Kalivoda doživotí. Odseděl si ale jen pět let. Poté se odhodlal ke zbabělému činu. Podřezal si žíly a zemřel.

Film, který vznikal dvanáct let

Motivy jeho činů byly inspirací ke vzniku českého filmu Lesní vrah. Za snímkem stojí režisér Radim Špaček a scénář napsal Zdeněk Holý. Ten pro server Novinky přiznal, že film vznikal dlouhých dvanáct let.

„Není to klasický dramatický film, kde postavy nějakým způsobem vzájemně jednají, což odhaluje jejich motivace nebo jejich nitro, ale je to film observační. Divákovi tedy necháváme prostor na vlastní názor,“ prozradil.

Další články
Související

Havárie českého autobusu v Chorvatsku u tunelu Sveti Rok před 13 lety: Tragédie, která otřásla celým Českem

Tragická nehoda českého autobusu v Chorvatsku otřásla před 13 lety celým národem. Jak k ní došlo a jak ji líčí jeden z očitých svědků?

Chystáte se do Chorvatska? Základní fráze, které vám ulehčí dovolenou

Plánujete zahraniční dovolenou? Pokud míříte do Chorvatska, pak určitě využijete tyto základní fráze, které vám pomohou lépe komunikovat s místními.

Tři Tygři ve filmu: JACKPOT: Slavný fotbalista jako investor, známý politik jako Fisherman a odkaz na Terminátora

Snímek Tři Tygři ve filmu: JACKPOT provází mnoho zajímavostí. Akční scény, titulní stránky, investoři a obsazení známého politika.

Nejhorší vrahové Česka: Svatoslav Štěpánek (†26) dostal trest smrti. Matka jej stále bránila, zemřela během procesu

Svatoslav Štěpánek patří mezi nejbrutálnější české vrahy. Jeho činy byly sexuálně motivované. Svým obětem odřezával ňadra a stahoval je z kůže.

Chorvatsko hlásí přemnožení perutýna ďábelského. Jedovatá ryba dokáže svým bodnutím pořádně potrápit

Jedovatý perutýn ďábelský se masivně šíří chorvatským Jadranem. Ohrožuje turisty i ekosystémy. Co dělat při bodnutí a proč ho raději sníst než litovat?

Svitky od Mrtvého moře si přečetla umělá inteligence. A zjistila, že biblické texty jsou starší než se původně myslelo

Speciálně vyvinutý model umělé inteligence Enoch si přečetl svitky od Mrtvého moře. Vědcům se tak otevřely zcela nové možnosti zkoumání.