Oslavila třinácté narozeniny a jako dárek dostala mladá dívka Anne zápisník, do kterého si po celé dva roky zapisovala vše, co se jí i její rodině přihodilo. Vzhledem ke svému původu se s rodinou už dříve přestěhovala do Nizozemí, kde se dlouhé dva roky skrývali v přístavku za jejich firmou. Nakonec došlo k jejich odhalení a následnému deportování do koncentračních táborů, kde mladá dívka, její sestra i matka umřely. Otec po konci války její deník vydal, a právě díky němu příběh Anne Frank (†15) dodnes zná takřka celý svět. Poslední záznam, který mladá dívka učinila, byl 1. srpna 1944.
Byli prozrazeni po dvou letech skrývání se
Přesně 4. srpna tomu bude už jednaosmdesát let, co byla tato mladá dívka spolu se svojí rodinou prozrazena. Psal se rok 1944 a v Amsterodamu se v přístavku zadní části domu skrývala osmičlenná skupina lidí, která se ukrývala před válkou. Když ve dveřích svého úkrytu spatřili nadporučíka SS, věděli, že to může být jejich konec a nic dobrého je nečeká. Úspěšně se přitom skrývali více než dva roky.
„Byl jsem nahoře u rodiny Van Pelsových v Peterově pokoji a pomáhal jsem mu s úkoly. Najednou někdo vyběhl po schodech, pak se otevřely dveře a přímo proti nám stál muž s pistolí v ruce. Odvedl nás dolů, tam už byli všichni shromážděni. Moje žena, děti i rodina Van Pelsových tam všichni stáli s rukama nad hlavou,“ popsal otec Anne Otto Frank po válce, jak uvádí web annefrank.org. Po zatčení byla rodina společně s ostatními odvlečena do koncentračních táborů.
Měli by klidný život, kdyby nepřišla válka
Otto Frank žil poklidným životem po boku své manželky Edith a dvou dcer – Anne a Margot. Původně žili v Německu, s nástupem nového říšského kancléře byli nuceni uprchnout do Amsterodamu. Zde se mu podařilo za pomoci přátel otevřít vlastní firmu.
Když přišla válka, pocítil Otto Frank hrozící nebezpečí. Rozhodl se proto svoji rodinu ukrýt do přistavěného prostoru za skladem své firmy. Když o dva roky později slavila jeho dcera Anne narozeniny, dostala darem zápisník, do kterého si od toho dne pravidelně zapisovala vše, co ji v životě potkalo.

Ukryli se v přístavku
Netrvalo dlouho a došlo i na ně. První indicií o tom, že se nad jejich rodinou začínají stahovat mračna, byla výzva, která přišla Margot s tím, že má nastoupit do pracovního tábora. Vzhledem k tomu, že rodině bylo jasné, že by je čekala deportace zpět do vlasti, rozhodli se žít v utajení.
Anne všechny své zážitky ze života v tomto místě pečlivě do deníku zapisovala. „Od května to s dobrými časy začalo jít z kopce: nejdřív válka, potom kapitulace a vpád Němců a pro nás Židy nastala bída,“ popsala Anne ve svém deníku. Poslední zápis do něj je datován prvního srpna 1944. Tedy pouze několik dní předtím, než došlo k jejich prozrazení.

Jednu z osudových žen si vzal dvakrát. Teď slaví Bolek Polívka narozeniny po boku o dvacet let mladší manželky na venkově
Obě sestry byly po odhalení deportovány a umístěny do koncentračního tábora Bergen-Belsen z Osvětimi. Zde zůstali i jejich rodiče. Tam také bohužel ještě těsně před jeho osvobozením zemřely všechny tři na tyfus. Jediný, kdo se dožil konce války, byl právě otec rodiny, Otto. Díky němu se živoucí svědectví holocaustu dočkalo zveřejnění, a dodnes patří k nejslavnějším knihám z tohoto období.
Kniha se dočkala mnoha zpracování
Deník Anne Frankové, jak byla kniha pojmenovaná u nás, se stal světovým hitem, byl přeložen do několika jazyků. První vydání vyšlo jedenáct let po válce a nebylo posledním. Kromě knižní podoby se příběh této mladé dívky dostal do povědomí veřejnosti také ve formě divadelní hry, rozhlasové audionahrávky, televizního seriálu, libreta, filmu i komiksového zpracování slavné knihy.
Příběh Anne Frank je dodnes velmi silný. Rozhodně je dobře, že se na něj ani v současnosti nezapomnělo. Díky němu si mohou lidé připomenout, jaké hrůzy holocaust přinesl a v jakém strachu žili lidé, jejichž původ nebyl tehdejší době po vůli. Nejvýznamnějším vzkazem této knihy proto dodnes zůstává myšlenka, že na historii bychom neměli zapomínat, a naopak se z ní snažit poučit.

Srpnové pranostiky: Bouřky v srpnu značí bohatou zimu, pokud ale nebudou hřiby, nečekejte ani sníh
Zdroje: annefrank.org, idnes.cz, lifee.cz, holocaust.cz, denik.cz