Anne Frank se dva roky úspěšně skrývala. Její zápisník se stal nejsilnějším svědectvím války, deník končí 1. srpna

Oslavila třinácté narozeniny a jako dárek dostala mladá dívka Anne zápisník, do kterého si po celé dva roky zapisovala vše, co se jí i její rodině přihodilo. Vzhledem ke svému původu se s rodinou už dříve přestěhovala do Nizozemí, kde se dlouhé dva roky skrývali v přístavku za jejich firmou. Nakonec došlo k jejich odhalení a následnému deportování do koncentračních táborů, kde mladá dívka, její sestra i matka umřely. Otec po konci války její deník vydal, a právě díky němu příběh Anne Frank (†15) dodnes zná takřka celý svět. Poslední záznam, který mladá dívka učinila, byl 1. srpna 1944.

REKLAMA

Byli prozrazeni po dvou letech skrývání se

Přesně 4. srpna tomu bude už jednaosmdesát let, co byla tato mladá dívka spolu se svojí rodinou prozrazena. Psal se rok 1944 a v Amsterodamu se v přístavku zadní části domu skrývala osmičlenná skupina lidí, která se ukrývala před válkou. Když ve dveřích svého úkrytu spatřili nadporučíka SS, věděli, že to může být jejich konec a nic dobrého je nečeká. Úspěšně se přitom skrývali více než dva roky.

„Byl jsem nahoře u rodiny Van Pelsových v Peterově pokoji a pomáhal jsem mu s úkoly. Najednou někdo vyběhl po schodech, pak se otevřely dveře a přímo proti nám stál muž s pistolí v ruce. Odvedl nás dolů, tam už byli všichni shromážděni. Moje žena, děti i rodina Van Pelsových tam všichni stáli s rukama nad hlavou,“ popsal otec Anne Otto Frank po válce, jak uvádí web annefrank.org. Po zatčení byla rodina společně s ostatními odvlečena do koncentračních táborů.

Měli by klidný život, kdyby nepřišla válka

Otto Frank žil poklidným životem po boku své manželky Edith a dvou dcer – Anne a Margot. Původně žili v Německu, s nástupem nového říšského kancléře byli nuceni uprchnout do Amsterodamu. Zde se mu podařilo za pomoci přátel otevřít vlastní firmu.

Když přišla válka, pocítil Otto Frank hrozící nebezpečí. Rozhodl se proto svoji rodinu ukrýt do přistavěného prostoru za skladem své firmy. Když o dva roky později slavila jeho dcera Anne narozeniny, dostala darem zápisník, do kterého si od toho dne pravidelně zapisovala vše, co ji v životě potkalo.

Margot Frank, FOTO: Photo Collection Anne Frank House, Public domain, via Wikimedia Commons

Ukryli se v přístavku

Netrvalo dlouho a došlo i na ně. První indicií o tom, že se nad jejich rodinou začínají stahovat mračna, byla výzva, která přišla Margot s tím, že má nastoupit do pracovního tábora. Vzhledem k tomu, že rodině bylo jasné, že by je čekala deportace zpět do vlasti, rozhodli se žít v utajení.

Anne všechny své zážitky ze života v tomto místě pečlivě do deníku zapisovala. „Od května to s dobrými časy začalo jít z kopce: nejdřív válka, potom kapitulace a vpád Němců a pro nás Židy nastala bída,“ popsala Anne ve svém deníku. Poslední zápis do něj je datován prvního srpna 1944. Tedy pouze několik dní předtím, než došlo k jejich prozrazení.

Obě sestry byly po odhalení deportovány a umístěny do koncentračního tábora Bergen-Belsen z Osvětimi. Zde zůstali i jejich rodiče. Tam také bohužel ještě těsně před jeho osvobozením zemřely všechny tři na tyfus. Jediný, kdo se dožil konce války, byl právě otec rodiny, Otto. Díky němu se živoucí svědectví holocaustu dočkalo zveřejnění, a dodnes patří k nejslavnějším knihám z tohoto období.

Kniha se dočkala mnoha zpracování

Deník Anne Frankové, jak byla kniha pojmenovaná u nás, se stal světovým hitem, byl přeložen do několika jazyků. První vydání vyšlo jedenáct let po válce a nebylo posledním. Kromě knižní podoby se příběh této mladé dívky dostal do povědomí veřejnosti také ve formě divadelní hry, rozhlasové audionahrávky, televizního seriálu, libreta, filmu i komiksového zpracování slavné knihy.

Příběh Anne Frank je dodnes velmi silný. Rozhodně je dobře, že se na něj ani v současnosti nezapomnělo. Díky němu si mohou lidé připomenout, jaké hrůzy holocaust přinesl a v jakém strachu žili lidé, jejichž původ nebyl tehdejší době po vůli. Nejvýznamnějším vzkazem této knihy proto dodnes zůstává myšlenka, že na historii bychom neměli zapomínat, a naopak se z ní snažit poučit.

Veronika Šustrová
Veronika Šustrová
Píšu už docela dlouho a hodně mě to baví. Zajímá mě lifestyle, kultura, móda, ale třeba i psychologie, ekonomie a aktuální mezinárodní dění.

Další články
Související

Srpnové pranostiky: Bouřky v srpnu značí bohatou zimu, pokud ale nebudou hřiby, nečekejte ani sníh

Letošní léto nám místo slunných dní přináší spíše déšť. Co předpovídají srpnové pranostiky a co nás čeká na podzim a v zimě?

Retro hry, které nás vytáhly ven a dnešní děti je neznají: Guma, panák, přebírání provázku, cvrnkání kuliček i Krvavé koleno

Které letní hry bavily děti za socialismu? Cvrnkání kuliček, skákání gumy i hra nesoucí název Krvavé koleno, která zněla děsivě. Jaké retro hry jsme hráli?

Postrach ze školní jídelny: Nezapomenutelné UHO, koprovka nebo žemlovka

Na některá jídla ze školní jídelny nezapomeneme ani po letech. UHO, koprová omáčka, fazolové lusky nebo sladký nákyp. Co nejvíce nechutnalo vám?

Tatér z Osvětimi: Slovák Lale Sokolov si přežití vykoupil jehlou a čísly. Kvůli strachu promluvil až po 50 letech

Slovák Lale Sokolov byl hlavním tatérem v Osvětimi. Mlčel 50 let. Jeho příběh tetování, přežití a lásky odhalila až kniha a seriál.

Bizarní zápisy v Guinnessově knize: Plavení se na dýni vážící 384 kg, největší ústa i dítě narozené po smrti matky

Guinnessova kniha obsahuje to nejlepší, největší, nejdelší, nejrychlejší. A také spoustu podivností, které jsou bizarní a nad kterými zůstává rozum stát.

Přistání na Měsíci: 56 let od Armstrongova kroku, který změnil lidstvo. Aldrin už myslí na Mars

Jako první lidé přistáli na Měsíci a dotkli se povrchu tichého průvodce naší planety. Jak probíhala nejslavnější mise programu Apollo a co čekalo po návratu domů?