Příběh jak ze špionážního románu, který šokoval snad všechny zúčastněné. Melita Norwoodová byla po celý život známá jako stará milá paní pečující o rodinu a zahrádku. Přitom to byla právě ona, kdo po čtyři dekády posílal Sovětské straně jaderná tajemství Anglie. Do služeb Kremlu se dostala skrze rodinné prostředí a nikdo ji na špiona netipoval.
Moskva a Londýn
Melita se narodila 25. března 1912 jako Sirnisová v anglickém Bournemouthu. Její otec žil a pracoval v Rusku, konkrétně pro klasika světové literatury Lva Nikolajeviče Tolstého. Kvůli svým radikálním názorům ale musel emigrovat. Na předměstí Bournemouthu tehdy existovala řada Rusů, z nichž mnozí smýšleli podobně marxisticky.
Obdivovatel ruské revoluce z roku 1917 záhy skonal, ale výchovu jeho dcery převzala matka Gertruda. Melita tak vyrůstala v prostředí styku moskevských bolševiků a londýnskými komunisty. Po střední škole odešla roku 1931 s matkou a sestrou do Heidelbergu. Hrozba nacionalismu ji utvrdila v přesvědčení, že jen levice může takovým silám zabránit.
Sekretářka a špion?
Po návratu do Anglie byla již Norwoodová a nastoupila jako sekretářka Britské asociace výzkumu neželezných kovů. Do jejího působení spadal i jaderný výzkum, nikdo přitom netušil, že sekretářka je členkou britské komunistické strany.
Pod krycím jménem „Hola“ ji tehdy zrekrutoval sovětský agent Andrew Rothstein. Roky tak bez potíží vynášela informace pro Stalinovu tajnou policii NKVD. Britská MI5 sice kus špionážní sítě odkryla, Melitě se však nevěnovala. Sekretářka se pod drobnohled dostala dokonce několikrát, vždycky byla ale brána za neškodnou. Kdo by v ženě hledal špionku, že?
Prestižní pozice
I když nakonec prošla sítem, musela načas přestat. Už za války ale zase pokračovala ve focení dokumentů v šanonech. Sověti si jí velmi považovali, aktivní byla hlavně v poválečném zbrojním závodu Východu a Západu. Právě její informace dovolily SSSR otestovat jadernou hlavicí o čtyři roky dříve, než to Západ považoval za proveditelné.
Archiv odhalil penzistku
Jak už to v podobných případech bývá, odhalení měla na svědomí vlastně náhoda. Melita pracovala pro Sověty prakticky nerušeně po celé čtyři dekády, než se v roce 1973 odebrala do penze. V předměstském domku pak trávila nerušenou penzi, dokud věci nepraskly.
Na začátku 90. let totiž do Británie emigroval proslulý archivář KGB Vasilij Mitrochin, s nímž je spojen legendami dodnes opředený Mitrochinův archiv. A byl to právě on, kdo do Anglie dovezl také kopie dokumentů se seznamy sovětských agentů.
Šok pro celé okolí
O její činnosti nevěděla nic rodina, sousedé ani kdokoli další z jejího okolí. To ji vnímalo jako možná lehce potrhlou starou dámu, která na zahrádce pije čaj a věnuje se květinám a vnoučatům. Souzena nikdy nebyla, i když odůvodnění se liší. Oficiálně to bylo kvůli věku, britská rozvědka si však popřením případu spíš nechtěla pocuchat reputaci.
Oficiálně nejdéle aktivní špionka Sovětského svazu tak bez omluvy komukoli skonala 2. června roku 2005. Své kroky hájila jednoduše: „Nedělala jsem to pro peníze, ale abych zabránila porážce nového systému, který zajistil obyčejným lidem jídlo, zdraví a vzdělání.“ Jak už to u podobných lidí bývá, krutosti adorovaného režimu ignorovala.
Postrach ze školní jídelny: Nezapomenutelné UHO, koprovka nebo žemlovka
Zdroje: Wikipedia, DatabazeKnih, iDnes, BritskeListy
