Guinnessova kniha rekordů je od svého vzniku sbírkou toho nejlepšího z lidského konání. Když se však touha do ní dostat spojí s vynalézavostí, vznikají bizarní situace a z nich plynoucí bizarní rekordy. Mnohdy jde o případy rekordmanů v natolik podivném konání, že už se o takovou věc nepokusí nikdo jiný. Jaké kuriozity tedy svazek nabízí?
Od doby, kdy byla svázána první Guinnessova kniha rekordů uplyne v srpnu již sedmdesát let. Historie rekordů se ale začala psát o čtyři roky dříve. V roce 1951 totiž Hugh Beaver, tehdejší generální ředitel pivovaru Guinness, viděl v hospodě hádku, a to ohledně nejrychlejších lovných ptáků v Evropě. A právě tato událost Beavera inspirovala k založení knihy, která by do budoucna mohla takové spory vyřešit.
Dýně na Missouri
Ne, tohle není název bláznivé americké komedie. Američan Duane Hansen zapsal do knihy rekordů poté, co se celých 11 hodin plavil po řece Missouri v obří dýni. Na tomto zvláštním plavidle překonal 61 kilometrů. Kupodivu ale není jediným „dýňoplavcem“, protože dřívější rekord o délce 41 kilometrů padl v roce 2008.
„Ujel jsem v té obří dýni 61 kilometrů, aniž bych se postavil. Ještě teď mě bolí kolena,“ sdělil Hansen BBC. Dýně se jmenovala Berta a vážila 384 kilo.
Otevřená ústa
Někdy pro zápis do knihy rekordů stačí zdánlivě malý detail. Sammantha Ramsdell si v životě užila své kvůli své puse. Dokáže ji totiž roztáhnout tak moc, že od jednoho koutku k druhému je 6,5 centimetru. Lidé se jí kvůli tomu posmívali, ale právě tato anatomická vlastnost ji dostala mezi rekordmany.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
„Být v jednatřiceti v Guinnessově knize rekordů kvůli něčemu, co mě léta dostávalo do nepříjemných situací, je vlastně bizarní,“ řekla v roce 2021 v rozhovoru pro DailyMail. Vejde se jí tam celý pomeranč, případně si může najednou užít celý croissant.
Touha po doktoru
Někteří lidé mají úchylku na konkrétní profesi, ale tohle je jiný případ. Tzv. Manchausenův syndrom je neléčitelný, velmi vzácný jev. Postižený člověk neustále touží po lékařském ošetření. Extrémním případem byl dle Koktejlu William McIlroy. Narodil se v roce 1906 a za třicet let prodělal 23 rozsáhlých operací, navíc pod dvaadvaceti identitami pobýval v neuvěřitelných 68 nemocnicích. Nejdelší pobyt trval půl roku.
Smrt matky a narození dítěte
Medicína a lidské tělo generují kolikrát nejen neuvěřitelné vlastnosti, ale i naprosto šílené situace. Dne 5. července roku 1983 se v Roanoke ve Virginii narodilo dítě. Jeho matka byla ovšem už 84 dní klinicky mrtvá poté, co dostala záchvat. Právě kvůli těhotenství ji lékaři ještě drželi „v chodu“, zachovávali tehdy některé funkce organismu. Výsledkem je nejdelší interval mezi smrtí matky a narození potomka.
Olizování známek
Už soutěžit v něčem takovém je bizarní. Ian Thomas ovšem za pouhé čtyři minuty olízl a přilepil celkem 204 poštovních známek. Rekord se uskutečnil v rámci soutěže Sunpex 85 v australském Brisbane. Ne, fakt nechcete vidět jeho jazyk.
Soudní spor
Jestli vám někdy přišlo, že tuzemské soudy jsou pomalé, zkuste si to někdy v Indii. Tam totiž 28. dubna roku 1966 skončil spor trvající stěží uvěřitelných 761 let. Původně ho zahájil Mahoji Thorat, který se soudil o možnost dozoru nad činností některých veřejných činitelů. Těm se nějaký dozor samozřejmě příčil, dnes už mají imunitu i na takové věci jako je alkohol za volantem.
Oblek pro koně
Své psí mazlíčky lidé oblékají do různých svetříků, což je poměrně praktické. Britská módní návrhářka se ale postarala o velmi zajímavý rekord. Pro svého závodního valacha totiž jako první navrhla oblek včetně obrovské kravaty. Výroba zabrala čtyři týdny, spotřebováno bylo na osmnáct metrů ručního tvídu. Pro představu by to stačilo na desítku obvyklých pánských oblek. Pro styl zvířete zkrátka cokoli.
Zdroje: iRozhlas, DailyMail, PoznatSvet, Koktejl
