Modré pondělí jako den klidu, modřin, žádných hádek a také jako den vděku

Modré pondělí, první den velikonočního týdne, si v české tradici nese pověst dne, kdy se nemá pracovat a mlčí se. Ale proč se vlastně říká tomuto pondělí „modré“? A jaké tradice by se měly dodržovat?

REKLAMA

Opilost, modřiny a německý překlad

Přívlastek „modré“ má překvapivě málo co dělat s barvou samotnou. Pochází totiž z německého výrazu blauer Montag, v němž „blau“ znamená nejen modrý, ale také podnapilý nebo neschopný práce. V dobách, kdy neděle bývala dnem bujarých vesnických oslav a hojného pití, nebylo pondělí zrovna dnem plným pracovního nasazení. Lidé se prostě potřebovali z víkendových radovánek vzpamatovat – a občas k tomu nestačilo jen kafe, ale i den volna.

Staré říkanky v Humoristických listech si z toho tropily žerty: „Při pitkách se udělí velmi snadno ňáká modřina.“ A odtud také další možný význam slova modré. Modřiny jako důkaz či následky nedělního veselí.

Ale pozor – i když se v tento den nepracovalo, nebyla to lenost, nýbrž respekt k tradici. Kostely se v tento den halily do modrých a fialových látek, domácnosti se začaly symbolicky zbavovat zimy – vymetaly se kouty, bílily se stěny a doma se dělal „průvan“, kdy se vyhazovalo nepotřebné a opravovalo rozbité.

Mariánská modř a královská elegance

V průběhu dějin ale modrá barva dostává nový, mnohem vznešenější význam. Od 12. století se stává barvou Panny Marie – symbolem čistoty, pokory a smutku. Katedrála v Chartres s ikonickými vitrážemi v Mariině modři učarovala dokonce i francouzskému králi Ludvíku IX., který se do této barvy začal oblékat a udával tím tón celé křesťanské Evropě.

V kostelech se v tento den používají modré a fialové látky. Fialová symbolizovala smutek prosvětlený nadějí, modrá pak čistotu a nevinnost. Tyto barvy pak zůstávají ve výzdobě až do Bílé soboty.

A co doma? Tam se doporučuje především nezvedat hlas, nehádat se, zbytečně se nehonit. Prostě si na chvíli sednout a být vděčný – za život, přírodu i klid. Na stůl by se dnes mělo dát zelené osení, symbol probouzející se přírody. A na Modré pondělí ráno se dříve uctívaly čtyři živly.

Lehký úklid

Modré pondělí bylo dnem, kdy začínaly velikonoční prázdniny, kterým se říkalo vakace. Děti i studenti zůstávali doma, aby mohli pomáhat s přípravami na největší křesťanské svátky. Ale i tady platilo, že práce by neměla být příliš namáhavá. Uklízet se mělo jen lehce – velké gruntování si lidé nechávali až na Šedivé úterý a Škaredou středu.

Zdroje: wikipedia.org, prozeny.cz, toulcuvdvur.cz

Marie Kučerová
Marie Kučerová
Jsem nadšený fanoušek filmů, seriálů i nejrůznějších dobrých reality show. Psaní se věnuji již několik let, mám za sebou pestrou škálu článků s nejrůznější tématikou a v tomto duchu bych ráda pokračovala i do budoucna.

Další články
Související

Srpnové pranostiky: Bouřky v srpnu značí bohatou zimu, pokud ale nebudou hřiby, nečekejte ani sníh

Letošní léto nám místo slunných dní přináší spíše déšť. Co předpovídají srpnové pranostiky a co nás čeká na podzim a v zimě?

Anne Frank se dva roky úspěšně skrývala. Její zápisník se stal nejsilnějším svědectvím války, deník končí 1. srpna

Příběh Anne Frank dodnes čtenářům a divákům připomíná, že na minulost bychom neměli zapomínat. Do svého deníku zaznamenávala svůj život po celé dva roky.

Retro hry, které nás vytáhly ven a dnešní děti je neznají: Guma, panák, přebírání provázku, cvrnkání kuliček i Krvavé koleno

Které letní hry bavily děti za socialismu? Cvrnkání kuliček, skákání gumy i hra nesoucí název Krvavé koleno, která zněla děsivě. Jaké retro hry jsme hráli?

Postrach ze školní jídelny: Nezapomenutelné UHO, koprovka nebo žemlovka

Na některá jídla ze školní jídelny nezapomeneme ani po letech. UHO, koprová omáčka, fazolové lusky nebo sladký nákyp. Co nejvíce nechutnalo vám?

Tatér z Osvětimi: Slovák Lale Sokolov si přežití vykoupil jehlou a čísly. Kvůli strachu promluvil až po 50 letech

Slovák Lale Sokolov byl hlavním tatérem v Osvětimi. Mlčel 50 let. Jeho příběh tetování, přežití a lásky odhalila až kniha a seriál.

Bizarní zápisy v Guinnessově knize: Plavení se na dýni vážící 384 kg, největší ústa i dítě narozené po smrti matky

Guinnessova kniha obsahuje to nejlepší, největší, nejdelší, nejrychlejší. A také spoustu podivností, které jsou bizarní a nad kterými zůstává rozum stát.