Vyrůstali jsme v době, kdy nebylo moc co koupit. A přesto nám nic nechybělo. Moderní hračky byly vzácné, nabídka obchodů skromná, ale venku se žilo naplno. Dětský smích se rozléhal mezi paneláky, ulice patřily honičkám, gumě natažené mezi kotníky a důlkům plným cvrnkacích kuliček. Dnes se na tyhle retro hry vzpomíná s nostalgií.
Prázdniny jsou ve své polovině, počasí nám letos moc nepřeje. Někdy je tedy nutné děti zabavit a pokud nechcete, aby jen vysedávaly u televize či držely v rukou mobily, musíte jim navrhnout alternativy. Co takhle hry našeho dětství, které rozhodně nejsou finančně nákladné, dokonce mnohdy nestojí nic?
Skákání panáka
Skákání panáka patří mezi ty hry, které přežily celé generace. I když dnes děti častěji skáčou po levelech ve hrách na mobilu, občas se na chodníku objeví křídou nakreslený obrys a připomene, že tohle byla kdysi každodenní zábava. Jednoduchý obrazec s čísly, kamínek a špetka soutěživosti.
Hráč hodil kamínek na políčko, přeskákal panáka po jedné noze, někdy po dvou, a na cestě zpět musel kamínek zvednout, aniž by ztratil rovnováhu. Zní to snadně, ale vyžadovalo to šikovnost i trénink.
Cvrnkání kuliček
Jedna kapsa, jeden důlek a hromada skleněnek. I takhle vypadalo odpoledne na sídlišti. Cvrnkání kuliček byla hra, která dokázala rozpoutat vášnivé souboje, a přitom naučit trpělivosti, strategii i férové prohře. Kuličky měly různou velikost, barvu i hodnotu. A čím lesklejší a vzácnější, tím víc vzbuzovaly obdiv i závist.
„Podstata hry je jednoduchá, a pokud hrajete rekreačně, stačí vám znát základy,“ vysvětluje Petr Šejba z Českého kuličkového svazu pro deník Novinky.cz. „Vždy hrají dva hráči proti sobě s barevně odlišenými kuličkami. Cílem je samozřejmě dostat své kuličky do důlku jako první,“ dodává.
Krvavé koleno
Za poněkud děsivým názvem se skrývá jedna z nejoblíbenějších her dětského kolektivu. Svižná honička s nádechem napětí. Tahle hra míchala fantazii se strachem a vzrušením z útěku. Děti si vybraly jednoho hráče, který se stal Krvavým kolenem. Domluvily se, v kolik hodin začne lovit ostatní. Do té doby společně odříkávaly veršované říkanky o svítící lampě, která nakonec zhasla. A to byl signál k útěku.
Jakmile se ozvalo: „Lampa zhasla!“, začala ta pravá zábava. Krvavé koleno se rozběhlo za ostatními a snažilo se někoho chytit. První polapený se stával novým pronásledovatelem. A hra mohla začít znovu.
Skákání gumy
Skákání přes gumu byla letní klasika, kterou si pamatuje snad každé dítě z ulice. Hra, která vypadala jednoduše, ale dokázala pořádně potrápit koordinaci, rychlost i paměť. Dvě děti natáhly gumu mezi kotníky a třetí skákalo podle předem dané sestavy. Kdo zvládl základní skoky, postupoval dál. A guma se zvedala výš – ke kolenům, do pasu, až nakonec podpaží.
„Guma byla top,“ okomentovala video na Facebooku jedna z uživatelek. „Dnes jsem viděla v hračkárně na prodej skákací gumu,“ doplnila další.
Cukr, káva, limonáda
Nula pomůcek, ale zábava na celé odpoledne. Hra Cukr, káva, limonáda byla oblíbená pro svou jednoduchost a napínavou atmosféru. Jeden hráč byl vyvolávač. Stál zády k ostatním a odříkával známou říkanku: „Cukr, káva, limonáda, čaj, rum, bum!“ Zatímco mluvil, ostatní se snažili co nejrychleji přiblížit. Jakmile se ale na konci otočil, každý musel ztuhnout jako socha.
Pohnout se byť jen o centimetr znamenalo návrat na startovní čáru. Cílem bylo dostat se jako první až k vyvolávači. Ale bez podfuků a bez pohybu ve špatný moment.
Přebírání provázku
Kdo by tuhle hru neznal? Vyžadovala trochu šikovnosti, ale jen málo pomůcek – stačil delší provázek či gumička a už se mohlo hrát. „Taky jsme s kámoškou hrály. Snažím se to naučit dceru, vůbec to nechápe. Hold mobilní generace…“ směje se po zhlédnutí videa na YouTube s návodem na hru paní Romana.
Další články p dobách socialismu najdete tady.
Zdroje: Novinky.cz, Poznatsvet.cz, Kupi.cz, Tn.nova.cz
