Mléčné zuby se nečistí, kazy jsou dědičné, kojení zubům prospívá. To jsou jen některé z mýtů, které mezi rodiči stále kolují. A přitom mají velký vliv na zdraví dětských zubů. Až 60 procent předškoláků nechodí pravidelně k zubaři, téměř pětina dětí si před spaním zuby vůbec nečistí. Špatné návyky z dětství si pak často nesou celý život.
Kazy na mléčných zubech se neřeší
Jedním z nejčastějších omylů je přesvědčení, že kazy u mléčných zubů není potřeba ošetřovat, protože tyto zuby stejně vypadnou. Jenže i mléčný zub může dítěti způsobit stejnou bolest jako zub stálý.
„Pokud už ke zkažení dětského zubu dojde, může být kaz pro dítě nepříjemně bolestivý stejně jako u zubů stálých. Stejně tak může vést k zanícení dřeňové dutiny až odumření celého zubu, což má za následek silné neutichající bolesti a otoky, včetně poškození zárodku stálého zubu,“ upozornil zubní lékař Jakub Hladík z centra stomatologie The Clinic.
Podle údajů Světové zdravotnické organizace má zubní kaz až polovina českých dětí mladších devíti let.
Mléčné zuby se čistí hned od začátku
Další rozšířený mýtus říká, že dočasné zuby není nutné čistit. Podle průzkumu společnosti Haleon si ale 22 procent dětí nečistí zuby dvakrát denně, a to už problém je. „Dočasné zuby je potřeba čistit už od prořezání prvního zoubku dítěte, což dělá jen kolem 40 procent rodičů. Na zubní kartáček v ústech by si dítě ale mělo zvykat nejlépe ještě před prořezáním zubů,“ popsal stomatolog.
Podle něj by měli rodiče volit dětské nebo jednosvazkové kartáčky s velmi měkkými štětinami. A hlavně zuby čistit za dítě. To si může s kartáčkem hrát, ale o skutečné čištění se musí postarat dospělý.
Kazy nejsou dědičné
Častý argument rodičů zní: „Má po mně špatné zuby.“ Jenže genetika za to většinou nemůže. „Někteří rodiče stále ještě přicházejí s přesvědčením, že děti kazy zdědily po nich a že se s tím nedá nic dělat. Dědičnost se však u zubů vztahuje zejména k vývojovým vadám, které mohou ve výjimečných případech vést k větší náchylnosti chrupu na kazivost,“ vysvětlil Hladík.
Za kazy většinou stojí každodenní návyky, jako například noční kojení, sladké nápoje, příliš cukru v jídle a nedokonalé čištění.
Kojení zubům neprospívá
Další rozšířená představa je, že kojení chrání dětské zuby. Opak je pravdou. „Mateřské mléko obsahuje cukry, které zvyšují kazivost dočasných zubů. Nejproblematičtější je pak kojení v noci bez okamžitého očištění zoubků,“ upozornil lékař. Mnoho rodičů začíná s čištěním až při přechodu na pevnou stravu, což bývá pozdě.
Správná technika je klíč
Zuby je třeba čistit dvakrát denně, ideálně ráno a večer. „Nejideálnějším scénářem je vyčištění chrupu po každém jídle. Bohatě ale stačí zuby vyčistit ráno a poté večer před spaním. Daleko důležitější je pak zvládnout techniku čištění zubů a kartáčkem vyčistit opravdu každý zub v ústech dítěte,“ vysvětlil Hladík.
U menších dětí doporučuje používat čistý hadřík po nočním kojení. Starší by se měly učit stíravé pohyby od dásně k hraně zubu a později přejít na takzvanou Bassovu techniku, což jsou krouživé pohyby po každé plošce.
Rodiče by měli zuby dočišťovat
Mnoho rodičů nechává čištění zubů už na malých dětech, aby je vedli k samostatnosti. Jenže malé děti nemají ještě potřebnou zručnost. „Dětské zuby by měl rodič dočišťovat. Věková hranice dočišťování je velmi široká, záleží především na zručnosti a píli dítěte,“ doplnil Hladík. Jak si dítě zuby skutečně čistí, lze snadno zjistit pomocí barvicích tablet, které odhalí zbytky plaku.
Zubař a dentální hygiena už od útlého věku
K zubaři by mělo dítě poprvé zamířit hned po prořezání prvních zoubků, ne až ve škole. „Pravidelné půlroční preventivní prohlídky by měl rodič s dítětem absolvovat již po prořezání prvních zoubků,“ uvedl zubař. Děti tak zbytečně netrpí, zubař může odhalit potíže včas.
Stejně tak dentální hygienu není třeba odkládat. „První návštěvu dentální hygieny dítěte s rodičem doporučujeme zhruba okolo pěti let, případně klidně dříve, pokud dítě návštěvu dentální hygieny zvládne,“ uzavřel Hladík.
Zdroj: Rozhovor s J. Hladíkem a centra stomatologie The Clinic, ČT24, PharmaProfit
