Sprostá příjmení z matrik: Kakáč, Pokálený i mnohem „peprnější“

Stejně jako máme v Česku tisíce názvů obcí, najdeme tu i stejný počet příjmení. A v takovém objemu a pestrosti se nelze vyhnout těm sprostým. Pro okolí dotyčných je to samozřejmě důvod k zábavě. Pro nositele ale málokdy. Buď jsou z toho jen lehké komplikace, případně rovnou nutnost přejmenování.

REKLAMA

Když byla Halina ještě Halina

Jeden z nejznámějších případů změny jména přišel se sňatkem populární moderátorky, spisovatelky, novinářky a občasné herečky. Halina Pawlovská byla totiž za svobodna Kločuráková. To ukazuje, že ženy jsou na tom teoreticky lépe. Muži totiž nosí příjmení hrdě celý život a sňatkem se nemění.

Lehký kalibr

Nemusí jít přitom nutně o slova jako ko*ot nebo pr*el, i když i takové případy se najdou. Problém je, že jako Češi máme zkrátka sklony hledat ve všem něco sprostého nebo aspoň vtipného. Jak kdysi trefně poznamenal sexuolog Radim Uzel v pořadu Kotel: „Českej člověk pod slovem sex vždycky cejtí nějakou prasárnu.“ Komentoval tím celní prohlášení, kde bylo potřeba vyplnit kolonku „sex“ coby pohlaví.

Nejšťastnější tak u nás nebude pan Ocásek, rodina Blablů nebo ten, kdo se narodí jako Mrtvý. Ještě předloni jsme měli nositelku krásného Prcinová. Prcinu dnes už nenajdeme, ale někde tu žije dvě stě Kakáčů. Jmenovat se Pokálený taky nebude zrovna terno.

Fuk, Nevím

Asi šedesátka Čechů se pyšní příjmením Vošoust, což život dvakrát neusnadňuje. Problémy ale může způsobovat i zcela nevinné příjmení, pokud je použito v konverzaci. Třeba takový Kuk, může znít během představení jako nevhodný vtipálek.

Pan Tomáš Fuk by se měl raději představovat příjmením jako prvním. A když vám někdo sdělí Nevím či Nepovím, taky to bude problém. A své si nepochybně zažije rodina Ježíšků, kteří budou terčem vtípků stran Vánoc, stromku, dárků a dopisů.

Šourci vedou

Nejčastějším českým příjmením je bezesporu Novák nebo Novotný. Dávala se zkrátka těm, kteří se nově přistěhovali do dávných osad, bylo tedy potřeba je trochu „ocejchovat“. Jinak tady ale máme 626 Šourků, 124 Kakáčů, 111 Šoustalů, 109 Šuků, 13 Prcinů, 13 Hajzlů a na Ostravsku dva Kokoty. Ono jich tam bude víc, ale tihle to mají v občance.

Nasralvhrnec a Kolmosral

Výprava do minulosti nám ukáže jednu věc. Naši předkové neměli s výkaly nebo souložením u příjmení žádný problém. V nápisech vyškrabaných do kostelních lavic se našel Nasralvhrnec z 12. století. Pavel Eisner pak v knize o češtině Chrám i tvrz uvádí kapitána Hovnakuse.

Své k tématu říká i populární jazykovědec Karel Oliva. „V nějakém 16. století máme v Praze doloženého měšťana jménem Hovnojedek. Oficiálně se zapsal i občan Kolmosral a Mauricius Pistor Diktus Prdel,“ shrnuje Oliva.

Jonáš Jenšovský
Jonáš Jenšovský
Zajímá mě prakticky všechno od starověkých pyramid po obrazy z hlubin vesmíru. Občas bokem napíšu nějakou fantasy nebo vytvořím fiktivní svět.

Další články
Související

Okamžik, na který vědci čekali. Kometa 3I/ATLAS mění směr

Je to teprve potřetí v historii lidstva, co k nám přiletěl objekt z jiné části vesmíru. Kometa 3I/ATLAS se přiblíží Slunci, pak naposledy proletí okolo Země.

Slovensko má nového milionáře. Výherce Lota získal přes 61 milionů korun

Hráč z Nitranského kraje vyhrál v loterii LOTO přes 2,5 milionu eur. Sázel náhodně, přesto trefil všech šest čísel a stal se milionářem. Vyhrál 61 milionů.

Světový den menopauzy: Tělo si řekne, co právě potřebuje

Světový den menopauzy, který připadá na 18. října, připomíná, že změny v ženském těle nejsou slabostí. Jak naslouchat sobě a žít klidněji?

Horký podzim v kelímku. Dýni v dýňovém latté nehledejte, jen speciální směs koření

Dýňové latté je již několik let ikonou podzimu, ale dýni v něm nehledejte. Zjistěte, co doopravdy obsahuje a odkud tahle vůně pochází.

Přemrzlé hřiby nejezte, radí mykologové. Do lesa jedině za houbami, které si s mrazem poradí

První mrazíky přinesly houbařům dilema. Do lesa se sice stále dá vyrazit, ale zatímco některé druhy si s chladem poradí, jiné se po přemrznutí mění v past.

Turínské plátno a nejasnosti kolem něj: Teorie o padělku ze středověku přetrvává

Turínské plátno je tradičně bráno jako významná křesťanská relikvice. Dnešní experimenty ale potvrzují už středověké pochyby o jeho pravosti.