Vůně kouře, praskání dřeva i ohně, ticho lesa a první tóny kytary. Tohle není jen nostalgie. To je české kulturní dědictví. Trampské písničky u táboráků přežily dekády i nástup digitálního věku. Ať už jste romantici s kytarou nebo jen posluchači s ešusem v ruce, určitě znáte tyto refrény, které se dědí z generace na generaci. Připomeňte si některé s námi!
Bedna od whisky
Klasika, co říkáte? Písnička, jejímž autorem je Miki Ryvola. Trampský písničkář, který založil kapelu Hoboes společně se svým bratrem Wabi Ryvolou. Kapela byla aktivní v letech 1963 až 1995.
„Tak kopni do tý bedny, ať panstvo nečeká,
jsou dlouhý schody do nebe a štreka daleká
do nebeskýho baru, já sucho v krku mám,
tak kopni do tý bedny, ať na cestu se dám.“
Stará archa
Kdo byl někdy u táboráku – ať už s rodinou nebo bandou přátel – ten si určitě tuto písničku nejednou broukal za svitu ohně a praskání dřeva. Za songem stojí skupina Spirituál kvintet, která je známá tím, že ve svých textech využívá biblické prvky. Folková kapela byla založená v roce 1960 a před čtyřmi lety ukončila své působení.
„Já mám kocábku náram, náram, náram,
kocábku náram, náramnou.“
Stánky
Jakmile zazní první tóny „u stánků na levnou krásu,“ každý okamžitě ví, o jakou písničku se jedná. Zpoza stromů někde u ohně totiž zněla tolikrát, že by to nikdo nedokázal spočítat. Tento song je jednou z nejzpívanějších českých písniček. Tato populární táboráková píseň je od skupiny Brontosauři, k níž text a hudbu složil Jan Nedvěd.
„Jen zahlídli svět – maj na duši vrásky,
tak málo je, tak málo je lásky,
ztracená víra hrozny z vinic neposbírá.“
Rosa na kolejích
Tuhle píseň můžeme označit jako hymnu těch, kdo mají v nohách dálky a v srdci touhu po svobodě. Kdo ji někde u ohně alespoň jednou v doprovodu kytary nezpíval, ten jako by nebyl. Rosa na kolejích je píseň folkového písničkáře Wabi Daňka.
„Tak do toho šlápni
ať vidíš kousek světa.
Vzít do dlaně dálku
zase jednou zkus.
Telegrafní dráty
hrajou ti už léta
to nekonečně dlouhý
monotónní blues.“
Severní vítr
A máme tu další klasiku. Souhlasíte? Stala se nejen ústřední písní filmu Vrchní, prchni! Ale i tradicí, na kterou se u ohně s buřtem na klacku rozhodně nesmělo zapomenout.
„Severní vítr je krutý,
počítej lásko má s tím.
K nohám ti dám zlaté pruty
nebo se vůbec nevrátím.“
Okoř
Lidová písnička, kterou jsme s rodiči u ohně zpívali od malička. A mnozí z nás se pak děsili výletu na hrad, aby je tam bílá paní opravdu nepřekvapila.
„Na hradě Okoři světla už nehoří,
bílá paní šla už dávno spát.
Ta měla ve zvyku, dle svého budíku,
o půlnoci chodit strašívat.“
Soňa z Ulice se postaví Pokladníkovi. Ten ji ihned odhadne a začne spřádat plány
Zdroje: Hobbio, Kytaristka, S písničkou
