Květná neděle, Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Velikonoční neděle a Velikonoční pondělí. V rámci velikonočního nebo také pašijového týdne si připomínáme události spojené s ukřižováním a zmrtvýchvstáním Ježíše Krista. A s každým dnem ve velikonočním týdnu jsou spojené pověry a tradice. Jaké jsou ty nejznámější?
Úklid na počátku týdne
Květná neděle připomíná Ježíšův triumfální vjezd do Jeruzaléma a slaví se žehnáním a rozdáváním palmových ratolestí. Je to den, kterým končí půst a zahajuje se Svatý týden. Podle světských zvyků by se na Květnou neděli nemělo péct. Lidé dříve věřili, že by se zapekly i květy na stromech a loukách.
Naopak by se měly oblékat nové šaty a zvykem bylo vymetat dům zelenými ratolestmi. V pondělí a v úterý by pak měl následovat úklid v domácnostech. Na Šedivé úterý se především vymetaly pavučiny z koutů.
Následuje Škaredá středa. Říká se jí také Sazometná. Připomíná zradu Jidáše. I v tento den se uklízí a vymetají saze z komína. Každopádně bychom se neměli škaredit. Podle pověry by se totiž pak zakaboněná tvář opakovala každou středu. Na Zelený čtvrtek je dobré jíst špenát, zelí nebo kopřivy. Díky tomu budete po celý rok zdraví. Pode jiné pověry je dobré se postit a jíst jen zeleninu.
Velký pátek a ukřižování Krista
Ježíš Kristus podle evangelií zemřel na kříži ve tři hodiny odpoledne. Na památku jeho utrpení se konají v tento čas církevní obřady. Základním zvykem pro věřící v tento den je půst. Další zvyky dodržované na Velký pátek jsou pohanské. V tento den se údajně měly otevírat hory, které vydávaly poklady. Lidé věřili, že v tento den si nemají nic půjčovat. Půjčená věc by mohla být očarovaná. A nesmělo se také hýbat se zemí a prát prádlo.
Na Bílou sobotu měli dříve lidé opravdu napilno. Ještě před východem slunce se muselo uklidit, vybílit stavení a vymetalo se novým koštětem. Poté se pekly mazance, beránci a také chléb. Chystalo se zkrátka všechno na Boží hod velikonoční. Chlapci si právě v tento den pletli pomlázky z vrbových proutků a vázaly se březové větvičky. Již v sobotu se také zdobila vajíčka.
Boží hod velikonoční
Velikonoční neděle je známá také jako Boží hod velikonoční. Právě ze soboty na neděli došlo k zmrtvýchvstání Ježíše Krista a tato noc byla označována za velkou. V neděli se také začala jíst tradiční velikonoční jídla jako je mazanec, beránek nebo chleba. Den byl ve znamení hodování. Setkávali se rodiny a přátelé.
Velikonoce končí Velikonočním pondělím. Vrcholí pomlázkou. Žena nebo dívka by měla být pošlehána čerstvými pruty, aby byla zdravá a svěží. Podle jednoho z výkladů je pomlázka symbolem oplodňovacího aktu. Muži a chlapci, koledníci, dostávají od děvčat malovaná vajíčka a cukrovinky.
Zajímavostí je, že z liturgického hlediska je Velikonoční pondělí rovnocenné následujícím dnům oktávu, ale historicky došlo k tomu, že jen pondělí zůstalo dnem pracovního klidu. Před pár lety se k tomu přidal ještě Velký pátek
Zdroj: czechtongue.cz, wikipedia.org, zpravyzmnisku.cz, knitting.cz, knihovna.obecmokre.cz, prozeny.cz, radiozurnal.rozhlas.cz
