Barvy, stejně jako tóny nebo vůně, ovlivňují lidskou náladu. Proto je využívají obchodníci, a hlavně marketéři při tvorbě svých prodejních strategií. Jaký na nás tedy mají konkrétní odstíny vliv? Zelená povolení a červená pro zákaz je zcela univerzální, co ale další barvy? A končí to, co se týká vlivu barev jen u myšlenek, nebo se mohou dostavit i fyziologické změny?
Od pravěku
Již první lidé si postupně spojili červenou z nebezpečím a také zjistili, že fialové bobule jsou často jedovaté. S barvami tak opatrně i odvážně pracuje veškerý design, volbou barev lze ovlivnit celou atmosféru v místnosti, a tedy chování návštěvníků. Odsud pramení sterilní bílá nemocničního prostředí i intimní červená nočních podniků.
Teplé, neutrální, studené
S tímhle rozdělením se v životě asi setkal každý. Teplé barvy jako červená, žluté či jejich mezistupně vytváří pohodlí a člověka vnitřně „zahřívají“. Chceme-li vytvořit příjemné místo podporující společenskou aktivitu, sáhneme právě pro ně. Funguje to především u dětí.
Studené odstíny modré a zelené barvy dovedou uklidnit a uvolnit. Proto je pohled do modré doporučován pro unavené nebo podrážděné oči. Zrak není touto barvou namáhán a dopřeje si odpočinek.
Achromatické
Neutrální bílá, šedá, hnědá nebo béžová dovolí vyniknout jiným prvkům v prostoru. V psychologii barev se jim říká „nepestré“ nebo „achromatické“. Vnitřně vyvolává bílá pocit čistoty a harmonie, proto ji používají lékaři (sterilní čistota) i kněží či jeptišky (duchovní a mravní čistota).
Placebo efekt léků
Barevné „hrátky“ však fungují nejen v prostorovém designu. Spoléhají na ně také výrobci léčiv, kdy barvy a tvar tabletek či pilulek reálně ovlivňuje rychlost nástupu efektu a celkové prožívání užívání pacientem. Proto jsou léky proti bolesti růžové, zelené a modré jsou obvykle tabulky na spaní či sedativa proti bolesti.
Červená a žlutá jsou naopak antidepresiva. Nejde u nich přitom o „výstrahu“, jak by se mohlo zdát, ale červená psychologicky také povzbuzuje a energeticky „nakopává“. Barva tak pomáhá umocnit žádaný efekt léku.
Obtíže změny
Hlavně u starších lidí užívajících stabilně a dlouhodobě léky je velkým problémem případná změna designu nebo nutnost alternativy. K tomu prvnímu nedochází moc často, protože výrobci jsou si výše zmíněných pravidel vědomi. Dodávka však může vypadnout a při změně třeba z modré na bílou nastává pro pacienta silný psychologický diskomfort.
Bez ohledu na reálnou efektivitu léku (tedy stejnou účinnou látku) k němu pacient pojme nedůvěru, která ovlivní celý proces užívání. Stejně tak může snadno dospět k závěru, že se spletl lékař, lékárník, že je to nějaký podvod a podobně.
Například senioři užívají v průměru osm léků denně, takže barvy jsou pro ně o orientačním bodem. Nevnímají kolikrát, jestli je něco na tlak nebo na ledviny, ale vědí, že si mají v poledne k jídlu vzít žlutou pilulku.
