Hlemýždě si člověk s léčením úplně nespojí. Většinou jde o nepříjemné vetřelce, které potkáte na zahradě. A obvykle se leknete, když nějakého rozšlápnete v pantoflích. S jejich slizem se však setkáváte častěji, než by se vám možná zamlouvalo. Běžně ho totiž obsahovaly výrobky, které měly opravit jakkoli poškozenou pokožku. Jaké účinky teda má hlemýždí sliz?
Lékařské řešení
Dnes je stejná látka příslibem pro mnoho lékařských potíží. Za výše zmíněné produkty pak utrácejí lidé po celém světě neuvěřitelné sumy – jejich světový trh dosáhl v roce 2022 objemu 555 milionů dolarů. Sliz z těla hlemýždě se většinou označuje jako sekret nebo mucin. Coby kosmetický zázrak se projevil hlavně v Jižní Koreji, odkud se dostal do většího povědomí.
Skrze sociální sítě se pak dostal do Severní Ameriky, kde nastal skutečný boom. Jeho využití pro dobré zdraví, a hlavně svěží pleť je však mnohem starší. I zde vlastně platí věta „Již staří Římané“. Tedy v tomhle případě spíš Řekové.
Ruce a rány
V 80. letech 20. století si pak chovatelé hlemýžďů pro potravinářský průmysl všimli, že když s nimi pracují, mají pak jemnější kůži na rukou. Současně se jim rychleji hojily jakékoli oděrky či malé řezné rány. Právě tím začala popularita tohoto plže v Jižní Americe.
Že by placebo?
Dle dermatoložky Elizabeth Bahar Housmandové si lidé kupují produkty s mucinem hlavně pro hydrataci pokožky a lepší hojení. Tedy přesně to, co si pochvalovali jejich chovatelé. Sekret je plný přirozeného vitaminu A a E, stejně jako antioxidantů omezujících záněty i známky stárnutí tkáně.
„Najdete v něm i peptidy, které zvyšují produkci kolagenu,“ dodává Housmandová. Už bylo také prokázáno, že výtažek z nej dokáže vytvořit ochrannou vrstvu, která chrání lidskou pokožku před znečištěným ovzduším. Během jednoho výzkumu byl použit trojrozměrný model kůže a ten pak vystaven ozonu.
Místo, které nechránil sliz, se svižně zanítilo a ukazovalo i známky stárnutí – vrásky a nerovnoměrnou barvu. Kůže chráněná slizem byla poškozena viditelně méně.
Rány, popáleniny, rakovina
Hned několik studií zkoumalo jeho síly při hojení ran nebo tolik kritické léčbě popálenin. Krom výše zmíněných látek má také protiplisňové a antibakteriální vlastnosti. Při likvidaci bakterií v ranách fungoval sliz některých druhů lépe než normálně dostupná komerční antibiotika.
Běžný hlemýžď zahradní pak dokázal v laboratorních podmínkách potlačit bujení rakovinných buněk na kůži. Jde však o první náznaky, pro zjištění všech možností i rizik je třeba dlouhodobější a podrobnější zkoumání.
Co druh, to tři typy
Pro lepší porozumění odebral biochemik Antonio Cerullo z Městské university v New Yorku tři typy slizu hlemýždě zahradního. Tedy sliz na hřbetu, lepivý na noze a mazací ze stejného místa. „V přírodě mají všechny druhy různé funkce, tedy i složení. Mazací je tužší, protože má více kolagenu. Sliz, který ulpívá, zase více vápníku,“ rozvádí Cerullo.
V budoucnu by se tyto látky daly použít jako lepidlo k hojení ran, léčbě vnitřních infekcí či přírodní lepidlo v bioinženýrství. Dle organického chemika Adama Braunschweiga jde také o vhodné médium pro cílené doručování léků. „Když se podává s léky, pomáhá tělesné sliznici medikaci vstřebat.“
Příští týden v pražském Prostřeno: Ezoterika, tatínkovo tajemné koření a pozor na ostrý nůž
Zdroje: NationalGeographic, Wikipedia, JournalsPlos, PUBS, JournalMrji
