Až sedmdesát procent firem v Česku drží nástupní mzdu v tajnosti a do pracovních nabídek ji vůbec neuvádí. Velkou změnu měla přinést nová evropská směrnice zacílená primárně na snížení propastných rozdílů v odměňování žen a mužů. Povinnost odkrýt finanční karty už v samotném inzerátu ale Ministerstvo práce a sociálních věcí z plánované novely nakonec vyškrtlo. České zaměstnance i tak čekají v oblasti odměňování brzy velmi výrazné novinky.
Nová pravidla pro pohovory
Lhůta pro ukotvení evropské směrnice do českého práva vyprší letos v červnu. Aktuální návrh ministerstva počítá s hlavní účinností většiny změn od prvního ledna 2027. Zaměstnavatelé budou mít nově povinnost sdělovat uchazečům výši platu ještě před samotným pohovorem nebo hned v jeho úvodní fázi. Současně ztratí možnost ptát se kandidátů na jejich předchozí výdělky u minulých zaměstnavatelů.
Lidé díky směrnici naopak získají zákonné právo znát průměrné platy kolegů pracujících na obdobných pozicích. „Původně novela počítala s povinností zveřejňovat výši mzdy už v pracovních inzerátech, tuto novinku ale ministerstvo z plánované novely vyškrtlo,“ popsala situaci majitelka personální agentury Advantage Consulting Olga Hyklová. Povinné uvádění nástupních částek přímo v textech nabídek mělo přitom celý proces náboru výrazně zefektivnit.
Zbytečné ztráty času při náboru
Zveřejňování konkrétních částek by uchazečům umožnilo mnohem lépe vyhodnotit smysluplnost celé nabídky. Odpadly by tak nepříjemné situace, kdy firma najde po sérii schůzek ideálního kandidáta, ale jednání nakonec zkrachují na odlišných finančních představách. Lidé s vyššími nároky by se o hůře placená místa vůbec neucházeli. Firmy by díky tomu mohly počítat s mnohem vyšší kvalitou reakcí na své inzeráty.
Srovnání propastných rozdílů
Zahraniční praxe potvrzuje reálný dopad otevřenějšího přístupu na mzdové rozdíly. V zemích s povinným zveřejňováním dat se propast v odměňování mezi pohlavími znatelně zmenšila. Česká republika v tomto ohledu stále zaostává a ženy tu vydělávají v průměru o více než osmnáct procent méně než jejich mužští kolegové. Evropský průměr se drží kolem jedenácti procent a dlouhodobě se velmi pomalu snižuje.
U nás se po mírném poklesu v roce 2021 začaly rozdíly ve výdělcích opět zvětšovat. „Podle aktuálního českého návrhu budou muset od roku 2028 firmy s více než 150 zaměstnanci reportovat mzdové rozdíly mezi muži a ženami,“ upozornila ředitelka personální agentury Gabriela Hansliková. Nutnost stanovit si jasná mzdová pásma předem vytvoří na organizace velký tlak. Zároveň se tím odhalí případné nespravedlnosti mezi lidmi na stejných židlích a vznikne přirozená potřeba tyto nesrovnalosti narovnat.
Konec smlouvání o penězích
Přechod na nová pravidla se neobejde bez komplikací a velkých nároků na připravenost podniků. Dosavadní přístup postavený na individuálním vyjednávání v pozdějších kolech výběrových řízení musí skončit. „Kandidáti budou mít menší prostor pro individuální vyjednávání, protože stanovená mzdová pásma mohou omezit možnost vyjednat vyšší mzdu,“ vysvětlil výkonný ředitel headhunterské společnosti Theones Roman Vejražka. Firmy čekají investice do analýz mzdových struktur a zavedení nových interních auditů i reportingu.
