Rozevírání nůžek mezi dobrými a špatnými místy není ani v rámci tuzemska žádnou novinkou. I tady máme jasně dobré adresy a pak oblasti, kde se žije jednoduše mizerně. Na trend občas upozorní různé průzkumy, loni to bylo v rámci projektu Obce v datech a společnosti Deloitte. Dnes se podíváme na konec žebříčku, tedy ty nejhorší lokality. Kde se tedy žije nejhůře?
Největší propad
Ten se odehrál na jihu Čech, konkrétně jde o Vodňany. Propadly se skoro o stovku, konkrétně o 98 míst životní úrovně. Nevedly si přitom dříve tak špatně, ještě o rok dříve okupovaly 35. místo. Podle analytiků je důvodem výrazného pohoršení hlavně odliv mladých lidí do jiných lokalit. To se ostatně netýká jen tohoto města, ale negativně ho to ovlivňuje po všech stránkách.
Hliníkův domov
Druhý největší „sešup“ zaznamenal Humpolec, do kterého se v komedii Marečku, podejte mi pero, přestěhoval student Hliník. Město v kraji Vysočina si pohoršilo o 79 míst, přičemž Deloitte publikuje žebříček kvalit pravidelně od roku 2018.
Vary a Bystřice
O 73 příček žebříčku si pohoršily Karlovy Vary, o trochu méně – konkrétně 62 pak Bystřice nad Pernštejnem. Důvodem je opět migrace mladých lidí do jiných oblastí. „Kromě těchto měst se trend týká především Moravskoslezského a Ústeckého kraje. Razantně také poklesl počet obyvatel v Karviné, Českém Těšíně, Rýmařově a v Bruntále. Na Ústecku se to týká Litvínova, Děčína a Varnsdorfu,“ uvádí autoři studie.
Tři hlavní perspektivy
Řazení obcí bere v potaz hlavně tři složky kvality života, tedy zdraví a životní prostředí (například počty dětských lékařů), pak materiální zabezpečení a vzdělání, poslední hledisko tvoří vztahy a služby. Ve druhém ohledu hraje roli třeba počet obyvatel v exekuci. Třetí ohled bere v potaz třeba množství bankomatů nebo boxy doručovacích služeb.
Souhrnně jde o dvacet devět aspektů, které odráží celkovou kvalitu života v daném místě. Index pak srovnává celkem 206 obcí a využívá veřejně dostupná data. Není samozřejmě ušetřeno ani hlavní město.
Kdo klame tělem?
Jako hrozné místo byla kdysi vnímána například Ostrava. Hutnické, hornické a průmyslové město mělo pověst místa, kde se prakticky ani nedá dýchat. „Ostrava již dávno není tím černým a špinavým městem, ale je moderní a zelená. Jsme rádi, že to, že se v Ostravě žije sále lépe, nepotvrzují jen lidé, ale i data,“ popisuje proměnu pro Aktuálně její primátor Jan Dohnal.
Všechny výběžky a periferie
Špatné podmínky pro život se projevují prakticky ve všech výběžcích republiky i obcích, které jsou stranou větší koncentrace aglomerace. Je zde obecně nižší věk dožití, lidé hůře hledají práci, vysokoškoláci je opouští a setkáte se tu také s vysokou mírou kriminality. To doplňuje hodně lidí v exekucích, současně ale vysoké nájmy. Geograficky jde o úplný sever Čech, Šluknovský a Frýdlantský výběžek. Podobně je na tom Mikulovsko.
Například na Šumavě je sice vyšší vzdělanost, další okolnosti jsou ale podobné – horší mobilní pokrytí, více exekucí, více kriminality a špatná dostupnost zdravotní péče, hlavně nemocnice.
Zdroje: SeznamZpravy, Aktualne, ObceVDatech
