Pověry, které se váží k filipojakubské noci: Nadvláda temna a zla končí, přichází světlo

Filipojakubská noc, nazývaný také Valpružina noc, je známá především díky pálení ohňů a čarodějnic. Podle starých tradic však právě tato noc rozděluje temnou a světlou část roku. Kde vznikly názvy této magické noci? Jaké pověry s k této noci váží a v co všechno lidé od pradávna věřili?

Apoštolové a světice

Filipojakubská noc má název podle jmen dvou apoštolů. Jejich svátek se původně slavil 1. května v souladu s liturgický kalendářem jako připomínku dne, kdy byla vysvěcena římská bazilika, která uchovává jejich ostatky. Někdy se hovoří o Valpružině noci. To podle světice jménem Walburga, která přišla z Anglie do Německa. Mnozí si myslí, že název je odvozený od nějaké čarodějnice. Je to právě naopak. Svatá Walburga byla světice, která bojovala proti temným silám.

Nenechte si ujít:

Odkud se vzala jména našich největších měst: Praha, Brno, Ostrava a další a jejich příběhy

Lidé od dávných dob věřili, že filipojakubskou nocí končí nadvláda temnoty a zla. Vše staré bylo vyhnáno, očištěno a spáleno. Život v tuto noc vítězí nad smrtí a dobré síly mají navrch před špatnými. Po této noci přichází slunečná a světlá část roku. Příroda nabývá největší plodivé síly. Také pálení ohňů je už pradávným zvykem. Stejně tak je to noc plná milostných rituálů.

Kořeny sahají je Keltům

Pálení ohňů a zvyky filipojakubské noci sahají až ke starým Keltům. Ve stejný den slavili právě Keltové svátek nazvaný Beltain. Byl to den, kdy se radovali z toho, že se příroda opět po zimě probouzí a vítali teplé období. Zvykem bylo žehnat půdě a zapalovat ohně. Keltové věřili, že když půdě požehnají, přinese jim dostatek obživy na celý rok. Původně se tedy tato noc vůbec netýkala čarodějnic. Ty přibyly až ve středověku.

V tu dobu začali lidé věřit, že mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem má zlo největší moc. Poslední dubnový den se sjížděly čarodějnice ze všech koutů světa. Cílem bylo škodit dobrý lidem. Čarodějnice se scházely na vyvýšených místech, z toho důvodu se je snažili lidé odehnat tím, že na kopcích zapalovali ohně. Tehdy se také do vzduchu vyhazovala zapálená košťata. Důvodem bylo zabránit temným sílám v letu. Lidé také věřili, že čarodějnice odpuzuje hluk, proto se dělal velký rámus.

Kromě toho s sebou lidé nosili ochranné předměty jako kapradí, svěcenou křídu nebo další symboly křesťanské víry. Ty je měly chránit před zlem. Chránili se pochopitelně nejen lidé samotní. Chránit bylo potřeba také dobytek a úrodu. Naši předci věřili, že pokud by nebyly v chlévě zelené větve nebo nebyl okolo rozsypaný písek, čarodějnice by mohly proklít úrodu i dobytek.

Mohlo by vás zajímat:

Rozpuštěný a vypuštěný: Svěrák se kvůli filmu pohádal se Smoljakem, Brodský si zahrál se synem a průšvihář Srstka

Co z tradic a pověr zbylo

Dnes se lidé schází, aby společně zapálili oheň, na kterém symbolicky spálí čarodějnici. Často se při té příležitosti opékají špekáčky. Mnozí příchozí se také oblékají do čarodějnických kostýmů. Pro děti jsou obvykle připravené nejrůznější soutěže. Na některých místech je tato noc spojená spíše se stavěním májky a jejím hlídáním.

Nenechte si ujít:

Lukáš Pavlásek po letech přiznal: Manželství s Ivou Pazderkovou byl podvrh

Mohlo by vás zajímat:

Někdejší kráska z Pobřežní hlídky Yasmine Bleeth: Kokain jí zničil kariéru i vzhled, dnes sotva vychází z domu