Samoobslužné pokladny slibovaly rychlé odbavení. V reálném provozu však systém naráží na lidskou vynalézavost i zlodějství. Obchodníci kvůli machinacím s pečivem přicházejí ročně o miliardy korun. Pobočky proto testují přísná pravidla pro rizikové nakupující.
Berlínská vzpoura
První rázné kroky ohlásila prodejna společnosti Lidl v berlínské čtvrti Pankow. Personál se dlouhodobě potýkal s nájezdy studentů z nedaleké školy, kteří během přestávek brali útokem oddělení pečiva. Tlačenice poskytovala ideální krytí pro drobné krádeže. Školáci u terminálů s oblibou markovali jeden kus pečiva, ačkoli ho odnášeli mnohem více.
Časté manko vedlo k radikálnímu řešení. Vedení pobočky nařídilo nasměrovat školní mládež výhradně ke klasickým kasám s obsluhou. Samoobslužná zóna pro ně zůstala zapovězena. Opatření mělo zamezit finančním únikům a obnovit pořádek v ranní špičce. Zpráva o zákazu vyvolala debatu o bezpečnosti moderního nakupování.
Oficiální popření
Centrála nadnárodního gigantu na mediální poprask zareagovala bleskově a existenci plošného zákazu odmítla. „Jako ochrana proti krádeži se používají běžná celostátní opatření. Patří mezi ně inteligentní kontroly nákupního košíku, takzvané rescany, a také výstupní závory,“ vysvětlila mluvčí společnosti Lidl pro německý portál wa.de. K automatickým terminálům má podle ní přístup každý platící zákazník.
Algoritmus detektivem
Obchodníci nasazují do boje proti nepoctivcům sofistikované technologie. Klíčovou roli hraje umělá inteligence doplněná o kamerový systém. Tyto elektronické oči neustále monitorují chování lidí u pokladen.
Proces řídí počítačový algoritmus. Program analyzuje složení nákupu, rychlost skenování položek i celkový profil zákazníka. Následně vyhodnotí pravděpodobnost podvodu a případně zablokuje terminál.
Osobní zásah zaměstnance často budí u lidí rozpaky. Prodejci tyto namátkové prověrky obhajují jako nutnou prevenci. Zkušení pracovníci dovedou odhalit i rafinované triky s přelepováním čárových kódů. Výskyt kontrol se liší podle lokality. Manažeři poboček mají volné ruce v nastavení přísnosti. Poctivý člověk zónou projde naprosto plynule.
Ztráty obřích rozměrů
Podle údajů německého svazu obchodu přichází maloobchodní sektor ročně o tři miliardy eur kvůli krádežím a nesprávnému markování. Anonymita automatické pokladny zjevně oslabuje morální zábrany i u občanů, kteří by běžnou krádež neriskovali.
Odborník z institutu EHI Frank Horst odhaduje nárůst úniků u samoobslužných pokladen o patnáct až třicet procent ve srovnání s klasickým odbavením. Němečtí obchodníci přitom provozují přes třicet osm tisíc těchto terminálů. Rostoucí obliba rychlého placení vytváří obrovskou černou díru v rozpočtech.
Společnosti balancují mezi snahou o komfort a nutností chránit majetek. Úspora mzdových nákladů naráží na realitu každodenních ztrát. Obchodníci proto neustále testují nové způsoby zabezpečení.
Hranice soukromí
Snaha o dopadení zlodějů občas naráží na legislativu. Pracovníci ostrahy někdy vyžadují po zákaznících otevření tašek. Spotřebitelská centra upozorňují na protiprávnost takového jednání. Pohled do soukromé tašky bez konkrétního podezření z trestného činu představuje nepřípustný zásah do soukromí. Nakupující mají plné právo výzvu s klidem ignorovat.
